Ottův slovník naučný/Bousov

Ottův slovník naučný
Bou-Saada	Bousov	Bousovna

Údaje o textu
Titulek:	Bousov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 506. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Bousov
Související články ve Wikipedii: 1. Dolní Bousov, 2. Horní Bousov

Č. 644. Znak města Bousova Dolního

Bousov: 1) B., Bousovna, ves v Čechách, hejtm.. a okr. Čáslav (9.5 km vých.), býv. panství Žleby, fara a pošta Ronov, privátní škola helv. vyznání, 50 d., 388 obyv. čes. (1880). — 2) B. Dolní, Bohousov, Boužov (něm. Unter-Bautzen), město t., s 267 d., 1936 obyv. čes. Í1880), hejtm. Jičín, okr. Sobotka (5 km jihozáp.), býv. panství Kost, farní chrám sv. Kateřiny, pův. ze XIV. stol. (obnovený od hr. Václava Vratislava Netolického), škola, pošta, telegraf, stanice české obchodní dráhy, 6 výročních trhů, cukrovar, mlýn s pilou, zv. Červený, a samota Valcha. Obyvatelé živí se většinou řemesly. — Majestátem daným na hradě pražském v pondělí po sv. Petru a Pavlu l. 1600 propůjčil císař Rudolf k žádosti Oldřicha Filipa z Lobkovic na Bílině a Kosti městečku jeho B-u D. znak takto vypsaný: Štít modré barvy, v němž dole ve zpodku skála červená o 3 pahrbcích, na nichž věže nebo brána bílá stojí a v ní vrata otevřená, s každé strany té brány zeď bílá s cimbuřím, nad branou dvě okna a výše nad okny okolo věže branec s cimbuřím, ve věži pak krov červený, okrouhlý, nad nímž samým orel černý se vznáší drže v pysku větvičku zelenou s růží žlutou. (»Pam. archaeol.«, IX. 722.; vyobr. č. 644.). — Na blízku B-a zámeček a pěkná zahrada ve Vlčím poli hrab. Vratislava Netolického. — 3) B. Horní (Ober-Bautzen), ves t.. hejtm. Jičín, okr. Sobotka (4.5 km jihozáp.), býv. panství Kost, fara a pošta B. D.; 53 d., 404 obyv. čes. (1880). Samota Šlaiferna (41 d.).