Ottův slovník naučný/Boulogne (obce)
| Ottův slovník naučný | ||
| Boulée | Boulogne | Boulogne (osoby) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Boulogne |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 489-490. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Boulogne |
|
Boulogne [bulòń], jméno několika měst a obcí franc., z nichž jsou důležitější: 1) B-sur-Mer [b. syr mér], přístavní město a hl. místo arrond. v dep. Pas-de-Calais, na průlivu La Manche při ústí Liany, na sev. dráze, 210 km sszáp. od Paříže. Skládá se ze staršího Horního města, někdy silně opevněného, a z Dolního města, které má ráz modernější a živější jsouc střediskem všeho obchodu, plavby a průmyslu. V onom pozoruhoden je zámek z XIII. stol., velký poutní chrám P. Marie z l. 1827–66 s kryptou, obrovskou sochou Bohorodičky od Brassieuxa a skvostným mramorovým hl. oltářem, městská radnice a justiční palác; v Dolním městě, kde žije též asi 5000 Angličanů, nalézají se divadlo, kasárny, bursa, celna, závody průmyslové, obrovské nádraží (na předměstí Capécure) a mnoho pěkných domů. B. jest sídlem arrond. úřadů, celního ředitelství, obch. a hospodářské komory, četných evropských a amer. konsulů, ředitelství 1. armádního sboru a departamentální laboratoře chemické a má 8 kat. chrámů, 5 angl. kaplí, chrám protest., museum s velmi bohatými sbírkami starožitnými (zvl. římskými), přírodovědeckými, uměleckými a průmyslovými, bibliotéku o 60.000 sv. se vzácnou sbírkou rukopisů z VIII.–XV. stol., množství škol, mezi tím obecnou kollej, vyšší dívčí, hydrografickou a hudební školu, malý seminář. botanickou zahradu, velkou nemocnici, 3 sirotčince, asyl pro staré námořníky a j. Pozoruhodny jsou domy, v nichž zemřeli básníkové Lesage a Th. Campbell a kde narodili se Fr. Sauvage, jehož Francouzi pokládají za vynálezce lodního šroubu, kritik Sainte-Beuve a egyptolog A. Mariette, kterýmžto třem poslednějším zřízeny jsou zde pomníky; též Ed. Jennerovi, vynálezci očkování. V B-ni jest mnoho závodů průmyslových, zejména továrny na cement a na kovová péra (ročně 250.000 veltuctů), vysoké peci, rozsáhlé slevárny, pily, přádelny, mydlárny, barvírny a j. Obchod provozuje se hlavně s vínem, lihovinami, máslem a látkami plátěnými, vlněnými a hedvábnými. Značnou částí obyvatelstvo, jehož roku 1886 bylo 45.916 duší, živí se též plavbou a rybářstvím; r. 1888 uloveno ryb, hlavně tresek (loviště u Nového Foundlandu), sleďův a makrel, pak ústřic, humrů, langust a krabů v úhrnné ceně 12 mill. fr. Přístav boulogneský, chráněný 4 batteriemi a 2 tvrzemi, jakož i 2 hrázemi, není dosti hluboký pro velké válečné lodi, avšak pro lodi obchodní má hloubku dostatečnou; ostatně r. 1878 počaty nákladem mnoha millionů velkolepé práce ke zdokonalení přístavu, aby pojmouti mohl i lodi největší. R. 1889 veplulo do přístavu 2273 lodí, vyplulo 2212; zboží vyvezeno a dovezeno 497.049 tun. Vedlé Calaisu jest B. nejživějším převozním místem mezi Francií a Anglií a má pravidelné parníkové spojení s Londýnem, Doverem a Brightonem. Angličané hojně sem přibývají jednak za obchodem, jednak navštívit mořské lázně, k nimž zdejší pobřeží s jemným pískem výborně se hodí. Velkolepý lázeňský ústav z r. 1863 zařízen bohatě, opatřen jsa všelikými lázněmi, slavnostním sálem, čítárnou, plovárnou a střelnicí a j. – Za starověku stálo na tomto místě Gesoriacum, město Morinů, již tehdáž důležité pro plavební spojení pevniny s Britannií. Později slulo Bononia a Bolonia. V IX. st. stalo se hlav. městem důležitého hrabství Boulonaise, které roku 1435 dostalo se vévodům Burgundským a r. 1477 koruně Francouzské. B. bývala též sídlem biskupským (1566–1790) a již od VII. stol. slavným místem poutnickým. Za Ludvíka XIV. Vauban silně opevnil Horní město. Památna jest B. z l. 1801–1805, kdy Napoleon I. chystaje se napadnout Anglii soustřeďoval zde válečnou moc na tu dobu ohromnou (180.000 m. a 2400 lodí). Upomínkou na tento tábor, zejména na rozdílení křížů čestné legie dne 16. srpna 1804 vztyčen zde mramorový sloup 54 m vysoký s obrovskou, bronzovou sochou Napoleonovou. V B-ni udál se také nezdařený pokus vzbouření prince Ludvíka Napoleona dne 6. srpna 1840. – Arrond. boulogneský má na 941 km2 v 7 kant. a ve 100 obcích 186.186 obyv.
2) B.-sur-Seine [b. s. sén], obec v dep. Seine, arrond. st.-déniském, kant. neuillyském, na pr. břehu Seiny, má 30.084 obyv. (1886), 37 škol a pensionátů, četné villy, fabrikaci kovových krabic, mýdla, oleje a nábytku, bělidla, přes 300 prádelen, asyl pro starce. Jmenovala se původně Menus-les-Saint-Claud, a nynější její jméno ujalo se teprve po r. 1320, kdy založen zde poutní kostel dle vzoru slavného Marianského chrámu v B.-sur-Mer, zajímavá to ukázka gotiky zv. flamboyantní. – Na sev. její straně mezi Seinou a záp. opevněním Paříže rozkládá se Boulogneský lesík (Boi de B.), zbytek rozsáhlého lesa královského (rouvrayského), jenž v sobě zavíral »Madridský zámek« Františka I., za Ludvíka XVIII. pobořený, pak klášter a samotu Longchamps, kde nyní zřízen jest hippodrom. Již v létech třicátých t. stol. počal se sem dostavovati elegantní svět pařížský, a když roku 1852 Boulogneský lesík postoupen byl Paříži, stal se brzy nejoblíbenější promenádou Pařížanův a zvláště jeho akaciová či longchampská alej shromáždištěm aristokracie rodové i peněžní. Boulogneský lesík jest 4 km dlouhý přes 2 km široký (848 ha) a místy zachoval dosavad lesní ráz, ale jinak zařízen v krásný park anglický se 14 branami, jezírky, potoky, kaskádami a pod. V sev. jeho části nalézá se botanická a zoologická zahrada akklimatační společnosti.