Ottův slovník naučný/Bonitarní vlastnictví

Ottův slovník naučný
Bonita půdy	Bonitarní vlastnictví	Bonité

Údaje o textu
Titulek:	Bonitarní vlastnictví
Autor:	Leopold Heyrovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 349. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Bonitarní vlastnictví neboli in bonis esse, habere bylo u Římanů vlastnictví praetorské. Nastoupila-li skutečnost, která pouze dle práva praetorského převáděla vlastnictví, jako když byla res mancipii (na př. otrok) od toho, kdo měl vlastnictví uznané právem civilním (dominium ex iure Quiritium), převedena na jiného, podržel posavadní vlastník dominium ex iure Q., ale vlastnictví to bylo naproti nabyvateli úplně bezúčinné, nudum ius Q. Nebo nabyvatel byl ve všeobecném panství nad věcí od praetora chráněn jak naproti každému třetímu, tak i proti vlastníkovi quiritárnímu. Toto pouze praetorskou ochranou zabezpečené panství nad věcí, klassické in bonis habere, pozdější b. v., bylo jen v některých málo směrech právně méně účinné, nežli vlastnictví quiritární. Tato dvojitost práva vlastnického přestala za Justiniána, který zvláště zrušil výslovně nudum ius Quiritium. Sr. C. Rypleton, Histoire de la propriété prétorienne (Paříž, 1889). Hý.