Ottův slovník naučný/Blaznavac
| Ottův slovník naučný | ||
| Blázinec | Blaznavac | Błazowski |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Blaznavac |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 154. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: en:Milivoje Petrović Blaznavac |
|
Blaznavac Milivoje Petrović, srbský generál a státník (* 1826 v Blaznavě, odkudž přijal svoje příjmení — † 1873 v Bělehradě), vstoupil záhy do vojska, byl již ve 22. roce věku setníkem a odebral se r. 1848 za dalším vzděláním do Berlína, avšak výbuch uherské revoluce přiměl ho k návratu. I vstoupil do dobrovolnického sboru generála Kničanina, byl po některou dobu pobočníkem jeho, později však stal se velitelem dělostřelectva, při čemž vedle osobní chrabrosti dal na jevo nadání vojevůdcovské, tak že záhy postoupil za majora a podplukovníka. Cítě dobře nedostatek theoretického vzdělání vojenského odebral se po skončeném povstání do Vídně, kdež poslouchal přednášky na polytechnice, potom prodlel drahný čas v Paříži a na dělostřelecké škole v Metách zabývaje se vedle věd vojenských i studiem národního hospodářství. Navrátiv se do Srbska jmenován od kníž. Alexandra Karaďorděviće náčelníkem vojenského oddělení v ministerstvě vnitra, i zřídil vojenskou akademii v Bělehradě, továrnu na slévání děl a výrobu ručnic v Kragujevci, velké prachárny a j., r. 1857 odešel do Belgie obeznámit se s výrobou střelné zbraně. Když skupština r. 1858 sesadila knížete Alexandra, spoléhal tento ve všem pouze na vojsko; velitel jeho B., ačkoli nesouhlasil s politikou knížete, nedopustil, aby vojsko složilo zbraň, dokud by v zemi nebyl zaveden pořádek a zvolen kníže. Tím způsobem zachránil Srbsko před anarchií, přes to však musil za knížete Miloše Obrenoviće r. 1858 ustoupiti z veřejného života. Teprve za nástupce Milošova, Michala, jmenován byl r. 1862 plukovníkem, pak ředitelem všech vojenských závodů v Kragujevci a r. 1865 ministrem války. V tomto úřadě provedl úplnou reorganisaci srbského vojska stálého i národního a pečoval svědomitě nejen o odborný výcvik branců, nýbrž i o povšechné jejich vzdělání. Když kníže Michal r. 1868 byl zavražděn, uchopil se B. vlády, udržel v zemi pořádek a provedl volbu Milana Obrenoviće za knížete, načež povolán od skupštiny v čelo vladařstva, v němž vedle něho zasedali Jovan Ristić a Jovan Gavrilović. R. 1872, když kníže Milan sám vlády se ujal, jmenován jest B. generálem, předsedou ministerstva vojenství i kommunikací, kteréžto úřady zastával do své smrti.