Ottův slovník naučný/Blatná

Ottův slovník naučný
Blatná (řeka)	Blatná	Blatňáci

Údaje o textu
Titulek:	Blatná
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 150. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Blatná

Blatná: 1) B., město a býv. panství nad řekou Úslavou v Čechách (v býv. kraji Prachenském), 295 d., 2757 obyv. čes. (1880), sídlo okr. hejtm. a okr. soudu, pošta a telegrafní stanice, obecná a měšťanská škola, fara, děkanský chrám Nanebevzetí P.M. v gotickém slohu z XV. stol., vystavěný od pánů Bavorů ze Strakonic, s hrobkou hr. Rozdražovských a s náhrobky hr. Kolovratův a Lva z Rožmitála. Uprostřed velikého rybníka stojí starožitný zámek s věží, nyní obnovený, s angl. parkem, jeden z nejkrásnějších v Čechách. Cukrovar, pivovar, továrna na obuv a asi čtvrt hod. odtud železné hutě. Samoty: Hodaň, Hamry, Hříbárna, Strž, Lhotka. — B. obdržela jméno své od polohy v blatech; jako osada a sídlo šlechtické připomíná se poprvé roku 1235, kdy tu sídlel vladyka Vyšemír. R. 1243—53 připomíná se Předota z B-né, jehož bratří byli Bavor a Dluhomil. Všichni snad byli předkové Benedův z Nečtin (v. t.). Na počátku XIV. věku seděl tu Mikuláš z B-né, v l. 1353—63 Bavor jinak Bašek z B-né z rodu pánů ze Strakonic. Po tomto následovali Vilém z B-né (1367—74) a Břeněk ze Strakonic (—1403), kterýž dal Blatenským první svobody. S ním tu seděl Zdeněk z Rožmitála, jenž panství to po vymření pánů ze Strakonic zdědil. B. byla od té doby hlavním sídlem tohoto rodu. Od roku 1407 vládl tu Jan z Rožmitála po mateři své rodu Bavorovského († 1430). Nástupcové (synové?) jeho Lev a Protiva došli velkého bohatství, jež zvětšeno za Lvova syna Zdeňka. Pán tento potvrdil roku 1489 svobody Blatenských, vymohl jim výroční trhy a pustil jim pivovar a rozličné dědiny. Jsa pán velice nábožný obdržel i pro kostel výsady papežské a zřídil při něm dvoje kaplanství. Častými cestami a výlohami, které měl Zdeněk († 1535) při úřadě purkrabském, zavedl se tak, že syn jeho Adam ani jednoho z panství otcovských neudržel. B. dostala se od věřitelův Adamovi ze Šternberka a ten ji prodal Kateřině a Anně, sestrám Řepickým ze Sudoměře (1555). Později ujala B-nou Kateřina sama a postoupila ji r. 1560 manželu svému Zdeňkovi ze Šternberka († 1575). Po jeho smrti měla se B. dostati synům jeho, ale neznámým způsobem dostala se před r. 1579 Janovi, hrab. z Rozdražova († 1584). Poručníky nad sirotky tohoto byli Kryštof starší z Lobkovic a Oldřich Felix, syn jeho, kteří Blatenským v l. 1589—95 rozličné milosti udělili; poslední zjednal B-né povýšení na město (1601). Za Janova syna Václava utrpěla B. mnohá protivenství od stavovských, poněvadž od víry katolické nikdy neodstoupila, jsou »skalou mořem kacířským obklíčenou«. Po smrti jeho († 1625) ujal B-nou syn František Ignác, za něhož se rány předešlými bouřemi způsobené zvolna a pomalu zacelovaly. Po jeho smrti († 1691) zdědil B-nou Jan František Krakovsk hr. z Kolovrat a ten prodal panství to Ernestině hrab Serenyiové roz. z Löwensteina. Za vlády Serenyiův povznesla se zase B., což děkovati bylo z části péči jejich o obec, nemálo i dobromyslnosti Marie Alžběty Serenyiové roz. z Valdšteina (1742 a dále). R. 1798 koupil B-nou Václav v svob. p. Hildeprandt z Ottenhausů, v jehož rodě se panství posud nachází. V B-né narodili se J.P. Koubek, F.L.Vorlíček a K Strakatý — Znak (viz vyobr. č. 583.) města jest od pravého rohu k levému předělený štít, v jehož hořením poli zlatém jest černá hlava sviní, v dolením červeném v pravo kráčející lev stříbrný o jednom ohonu. Sčk

2) B. viz Blatno.