Ottův slovník naučný/Blatenské jezero
| Ottův slovník naučný | ||
| Blatěnka | Blatenské jezero | Blatenské knížectví |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Blatenské jezero |
| Autor: | František Brábek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 149. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Blatenské jezero |
|
Blatenské jezero (maďarsky Balaton tava), mimo jezera severoruská největší jezero v Evropě, rozkládající se v Uhrách mezi župami vesprimskou, zalánskou a somogyskou zdélí 84 km od sev.-vých. na jihozáp. a v šířce 0·5 – 8 km a zaujímající plochu 690 □ km. Největší hloubka jeho jest u Tihánye a obnáší 20 m. Mimo řeku Zalu vlévá se do něho asi 30 potokův a průplav Sió je spojuje s Dunajem. Mezi Siófokem a Füredem zřízena jest pravidelná paroplavba. Voda B-ho j-ra, kterou prof. Schuster »rozpuštěnou kyselkou« nazval, obsahuje krom jiných pevných látek velmi mnoho kyseliny uhličité, a bahno jezera účinkuje pro své chemické součásti způsobem velmi rozčilujícím na kůži, která rychle červená a při níž při častějším užívání i záněty kůže dostaviti se mohou. Výtečně působí bahno toto proti bolestem nervosním a zastaralému rheumatismu. Krajina kolem jezera jest velice půvabná, básníky maďarskými často opěvovaná (Garay János a Sziklay). Zajímavá místa jsou Tináhy, r. 1055 králem Ondřejem založený klášter benediktinů, zřícenina proti Tatarům zbudované pevnosti Csobáncz (1235 — 1270), lázdně B. Füred a Badacsony, v jejichž okolí na svazích pobřežních výtečné víno se daří, zřícenina hradu Szigliget Ladislavem Svatým vystavěného a na jihu město Keszthely. Břeh severní a severozápadní ověnčen jest horami a pahorky, kteréž jsou z části lesem, z části vinicemi pokryty a rodí výtečná vína. Břeh východní jest plochý a na něm se střídají tučná luka s úrodnými poli kukuřicovými a pšeničnými. V jezeru žije množství chutných ryb, z nichž uvádíme zejména lupici (Lucioperca sandra, candát), která zde veliké délky dorůstá a pro své výtečné a zdravé maso pode jménem fogas [fogaš] došla evropské pověsti. V rákosinách jezerních zdržuje se množství vodního ptactva. Voda vyvrhuje na břehy oblázky zvláštního, charakteristického tvaru, které slují v ústech lidu kecskeköröm (kozí drápky). Krajina kolem jezera, kteréž Maďaři se zálibou Maďarským mořem (magyar tenger) zovou a k níž mnohé staré pověsti a báje jejich se táhnou, byla r. 1848 a 1849 jevištěm mnohých krvavých výjevův a bitek. Bbk.