Bilateralismus. Tělo lidské a vyšších živočichů vůbec jest tak ustrojeno, že střední plochou lze je souměrně rozpůliti. Jedna strana jest zrcadelný obraz druhé. B. tento jeví se nejen ve tvaru, ale i v činnosti a v chorobách ústrojí jednotlivých, i mluvíme pak o bilaterální symmetrii, synergii a sympathii. Bilaterální svmmetrie jeví se v těle červů, měkkýšů, členovcův i obratlovcův a kde v dospělém těle úchylky souměrnosti se vyskytují, tam aspoň během vývoje symmetrie se jevila a asymmetrii později ustoupila. Vnější tvar těla jeví typus párovitý, útvary nepárové vyskytují se v ploše středové a namnoze ze dvou stejných polovin se skládají (mícha, obratle, jazyk, hrtan atd.). Párovité útroby jsou: polokoule mozku, oči, uši, plíce, ledviny a útroby genitální. Játra skládají se původně ze stejných polovin. Srdce s počátku leží v střední ploše a vysýlá dvě aorty. Též střevo primitivné ležíc souměrně ve střední ploše vývojem teprve odtud se vymyká. Jediná slezina jest útrobou od původu nepárovitou. Nesouměrnost dospělého těla vzniká jen vývojem a zejména otočením se zárodku kol žloutku. Podaří-li se jakýmkoliv způsobem plodek otočiti ve smysle opačném, vzniká tím i přemístění útrob (situs viscerum perversus). Cevstvo i nervstvo párovitých ústrojí jest též párovité a proto lze i o b-mu výživy a innervace mluviti. Příklad klassický bilatelární regenerace v mezích života normálního skýtá pelichání ptáků. Současně vypadávají souměrně uložená péra a následující teprve tehdy se uvolní, když předchozí zase do určité délky povyrostlo. Senilní změny těla, šedivění vlasů, vznikání pleši, gerontoxon atd. dostavují se párovitě. Bilaterální součinnost svalů jeví se u novorozeňat a teprve cvičením získáváme si zručnost jedné strany. Mimické pohyby mimoděčné při mluvení nebo v affektu jsou vždy dvojstranné.Oči se pohybují po obou stranách stejnoměrně a innervace jejich i tam, kde zdánlivě jedno pouze pohybovati se zdá, jest stejna po obou stranách. V poměrech normálních smějeme se oběma lícema, nepláčeme nikdy jen jedním okem, aniž se rdíme jen na tváři jedné. Zajímavými příklady reflexů souměrných jsou: stejná reakce obou zornic při podráždění jediné sítnice, sevření obou víček při dráždění jednoho oka, podobně pozorováno při stisknutí boltce ušního zardění se téhož i boltce druhé strany; při ponoření jedné ruky v ledovou vodu bledost i mizení temperatury na ruce druhé. V některých případech ovšem reflexy tyto na souměrné straně právě opačně, antagonisticky se jeví. Některá centra fysiologických výkonů jsou dvojstranná: centrum dýchání, centrum čivů cevných, mnohá centra malého mozku, v prodloužené míše, v čtverhrbolí. I v chorobách mnohých lze b. pozorovati. Chvění příčné očí (nystagmus) vyskýtá se téměř vždy obojstranně, podobně mnohé atrofie svalné. Raynaudova souměrná sněť, erythromelalgie, akrodynie, symmetrické neurosy a někdy i sympathické ofthalmie sem taktéž spadají. Z kožních chorob velmi mnohé nápadnou souměrností se značí, tak lupénka, některé anomalie vzrůstu vlasů, některé případy lišejů, smah i příjičných exanthémů. Ve mnohých z případů těchto domníváno se, že příčinou symmetrie byl vliv čivů souměrně probíhajících. Srovn. Samuel, Bilateralismus Eulenb. Enc. Peč.
PD old 70