Ottův slovník naučný/Bicêtre
| Ottův slovník naučný | ||
| Biceps | Bicêtre | Bicinium |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bicêtre |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 18–19. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Bicêtre [bisétr], osada náležející k obci Gentilly na jižní straně Paříže (1 km). Jest zde největší nemocnice Francie (chorobinec, nemocnice a ústav choromyslných), zaujímající 215.756 m2, v níž r. 1888 bydlilo 3446 osob, mezi nimi 1754 starcův, 867 choromyslných a 429 osob služebných a při správě ústavu zaměstnaných. Výdaje t. r. činily 2,027.500 fr. Zde stával od 2. pol. XIII. st. hrad, jejž nejprve držel Jan, biskup winchesterský (z Winchester vzniklo porušením B.), a jejž velmi již zpustlý r. 1400 dal s nevídanou nádherou obnoviti Jan Orléanský, vévoda Berryský. Ale již roku 1411 byl hrad vypleněn a vypálen, i stal se později útočištěm lupičův a tuláků. Ludvík XIV. založil zde r. 1656 obecnou nemocnici (Hôpital général) a věznici pro mrzáky, žebráky, nalezence, mladé zločince, lehké ženštiny a j., a od r. 1710 přijímáni sem i choromyslní a osoby epileptické. Věznice přeložena odtud r. 1836 do pařížské Grande-Roquette. Roku 1792 (3–5. září) byl ústav bicêtreský jevištěm velkého krveprolití, v němž povražděno 172 osob. Na jižní straně ústavu zvedá se tvrz (Fort de B.), náležející k pásu ochranných tvrzí pařížských.