Ottův slovník naučný/Bezvětří

Ottův slovník naučný
Bezvěrov	Bezvětří	Bezvládí

Údaje o textu
Titulek:	Bezvětří
Autor:	František Augustin
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 936–937. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Bezvětří neboli kalmy (franc. calmes, ital. calma) vyskytují se v centrální části vzduchových vírů cyklonálních i anticyklonálních. V oněch jest b. ve spojení s nízkým tlakem barometrickým a s vystupujícím proudem vzduchovým, v těchto s tlakem vysokým a s proudem k zemi klesajícím. B. v barom. maximech jest stálejší, udržující se delší dobu na témže místě než b. v oboru nízkého tlaku. Směr, kterým b. postupuje, jest směrem celého víru větrového a bývá v cyklonech vyznačen největšími proměnami úkazů povětrnostních. Trvalejší b. než v našich zeměpisných šířkách vyskytuje se blíže rovníku, v oboru největšího oteplení pozemského, v tak zv. „páse kalmů“. Pás tento oddělující oba passáty v šířce asi 5° postupuje se sluncem k severu a k jihu, avšak v mezích mnohem užších než slunce. Nad Atlantským okeánem nachází se v zimě mezi rovníkem a 5°, v létě mezi 5°—10° s. š.; nad Tichým okeánem pohybují se mezi 3° j. až 3° s. š. Vystupující proudy vzduchové, povstalé následkem silného oteplení, zanášejí množství páry vodní do výše, jež se tam zhušťuje v oblaky a odtud padá zpět v podobě lijáků k zemi. Nad oborem b. rovníkového vznáší se pás oblaků „cloudring“, s prudkými lijáky a častými bouřkami. Mimo tento rovníkový pás vyskytují se ještě dva obratníkové „pásy kalmů“ neboli slabých a proměnlivých větrů podél 30° s. a j. š., mající šířku 8—11° a známé plavcům též pod názvem „horse latitudes“. Těmito pásy vyskytujícími se v oboru vysokého tlaku jsou odděleny passáty vanoucí k rovníku od větrů směřujících k točně. Také tyto pásy postupují se sluncem, tak že jest toto důležité rozhraní dvou opačných směrů větru v zimě blíže obratníku než v létě. Ag.