Ottův slovník naučný/Bezsonov
| Ottův slovník naučný | ||
| Bezsemení | Bezsonov | Bezsrdí |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bezsonov |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 935–936. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Související články ve Wikipedii:Безсонов, Степан Артемьевич, Бессонов, Пётр Алексеевич (oba rusky) |
|
Bezsonov 1) B. Stepan Artemjevič, malíř ruský, akademik (* 1776 — † 1847). Od r. 1782—97 vzdělával se v akademii umění, kdež odměněn byl zlatou medaillí za obraz Oběť Noemova. Akademikem jmenován B. za kolossální malbu Poslední večeře ve klenbě kathedrály kazanské. Z dekorativních maleb historických vynikají stropy v zámku Michajlovském, pak v obrazárně velikého dvorce carskoselského. V budově carské akademie umění maloval B. na omítce Apollóna podlé skizzy Jegorova a Slovo podlé Šebujeva. B. maloval též chrámové obrazy olejové.
2) B. Petr Aleksějevič (* 1828), badatel ruský v oboru historie, literatury prostonárodní a dějin literatury ruské i všeslovanské. Vzdělal se na univ. moskevské, byl knihovníkem téže university, od r. 1878 pak jest universitním professorem dějin v Charkově. B. vydal prostonárodní písně bulharské (1855), vyznamenané cenou z nadace hr. P. Demidova, pak velkou sbírku Kalěki perechožije (Potulní pěvci), sborník ruských písní prostonárodních s nápěvy (Moskva, 1861—64). Pozornost obecnou vzbudilo dílo B-ova Lazarica, narodnyja pěsni, predanija i razskazy serbov o padeniji jich carstva (v „Russ. Besedě“, 1857); před tím napsal B. úvahu o J. J. Venelinovi. R. 1859 vydal Russkoje gosudarstvo v polovině XVII. v. (Moskva), rukopis z doby cara Aleksěje Michajloviče. V „Obščestvě ljubitelej russkoj slovesnosti“ B. promluvil O slavjanskom národnom pěsnotvorčestvě (1867). Z ostatních prací B-ova uvésti jest: Knjaz N. A. Certelev, pervyj sobiratel pamjatnikov navodnago tvorčestva („Věstn. Jevr.“, 1870, VI.); Katoličeskij svjaščennik Serb (Chorvat) Jurij Križanič („Pravoslavnoje Obozrěnije“, měsíč. moskevský, 1870, I.—III.); Bělorusskija pěsni (Moskva, 1871). Mimo to psal B. o mravech, obyčejích a způsobu života jednotlivých národů slovanských.