Ottův slovník naučný/Bezobrazov
| Ottův slovník naučný | ||
| Bezobdalské hory | Bezobrazov | Bezold |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bezobrazov |
| Autor: | Josef Trakal, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 931. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Související články ve Wikipedii:Безобразов, Владимир Павлович, Безобразов, Павел Владимирович (oba rusky) |
|
Bezobrazov: 1) B. Vladimír Pavlovič, znamenitý ruský nár. hospodář a právník (* 1828 ve Vladiměři — † 29. srpna 1889 na svém statku Dmitrově). Studoval na carském Alexandrovském lyceu, vstoupil r. 1847 do státní služby, byl od r. 1849—57 v ministerstvě financí a potom v ministerstvě domén. Roku 1863 stal se skutečným státním radou, r. 1865 členem petrohradské akademie věd, r. 1869 ř. professorem politické oekonomie na carském Alexandrovském lyceu. Kromě toho byl členem známého Institut de droit international, po nějaký čas sekretářem carské geografické společnosti, členem kommisse pro studium zákonodárství o úvěru pozemkovém, učitelem některých mladších členů carské rodiny o národním hospodářství a finančním právě. V úředním poslání konal studijní cesty po průmyslových částech Ruska, po dolech na zlato a stříbro v Sibiři a byl častěji officiálním zástupcem ruským v cizině. Vedle toho zabýval se pilně theoretickými studiemi a praktickými běžnými otázkami národohospodářskými i státovědeckými; v tomto směru přispíval mnohými články do „Ruského Věstníku“, „Moskevských Vědomostí“, „Golosu“, „Věku“. Z jeho plodné literární činnosti vyjímáme spisy: Iszlědovanije načal vněšnich gosudarstvennago prava (Petrohr., 1838); Des Principes du droit des gens (t., 1839); Pozemelnyj kredit i jego sovremennaja organizacija v Jevropě (t., 1860, 1861); Gosudarstvennyje dochody: Aktivnyje nalogi (t., 1868}; O někotorych javlenijach denežnago obraščenija v Rossiji (Moskva, 1868); Otčet o dějstvijach komisiji dlja ustrojstva zemskich bankov (Petrohr., 1861); Birževnyja operaciji (Moskva, 1856); O vlijaniji ekonomičeskoj nauki na gosudarstvennuju žizň (Petrohrad, 1867); Narodnoje chozjajstvo Rossiji (t., 1882—1886); Gosudarstvo i obščestvo; Upravlenije, samoupravlenije i sudebnaja vlasť (tamže, 1886) a j. Výsledkem studijních cest jsou mezi jinými práce: Uralskoje gornoje chozjajstvo (Petrohr., 1865); Chlěbnaja torgovlja sěverovostočnoj Rossiji (t., 1870); B. redigoval též od r. 1880 státovědecký sborník: „Sbornik gosudarstvennych znanij“ (t.), zprávy o moskevské výstavě z r. 1882 (6 sv.). Tkl. — 2) B. Pavel Vladimirovič, syn předch. (*1859), professor filol. klass. na universitě moskevské, známý jakožto vydavatel pramenů byzantinských.