Ottův slovník naučný/Bezoar

Ottův slovník naučný
Beznožka	Bezoar	Bezoarový kořen

Údaje o textu
Titulek:	Bezoar
Autor:	Ferdinand Pečírka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 931. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Bezoár

Bezoar, bezoarový kámen, nazývají se konkrementy vyskytující se v útrobách některých ssavců. Perské slovo b. (= pázehr) značí protijed, a b-y se nosily a užívány jako „alexifarmaka“, hmoty ničící činnost jedu (hlavně animálních — bodnutí hmyzu neb uštknutí hadů). Orientální b-y se vyvíjejí u kozy Capra aegagrus a gazelly Antilope dorcas. Jsou tvaru většinou vejčitého, na povrchu hladké, vnitř vrstvené na způsob cibule. Jsou barvy zelenavé nebo hnědočerné a voskovitě se lesknou. Octem třeny červenají. Skládají se z kyseliny lithofellinové, jež se žlučnými kyselinami jest příbuzna biliverdinu, nebo kyseliny ellagové; nejlepší jsou b-y šírázské; černější, z Hindustánu pochodící, jsou prý slabší. Dle názoru Peršanů chrání před morem a sílí též žaludek. B-y okcidentální jsou z vnitřností kamzíka, velblouda i lamy. B-y německé čili aegagropilae vyskytují se u kamzíkův a skládají se zvláště z chlupů srsti, jež jsou plstnatě sežmoleny a spojeny vápennými sraženinami. Peč.