Ottův slovník naučný/Bernartice
| Ottův slovník naučný | ||
| Bernárec | Bernartice | Bernasconi |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bernartice |
| Autor: | Jan Karel Hraše, August Sedláček, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 839–84%. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Bernartice |
|
| Související články ve Wikipedii: Bernartice (Kolinec), Bernartice (okres Benešov), Bernartice (okres Jeseník), Bernartice (okres Písek), Bernartice (okres Trutnov), Bernartice (Stráž) |
|
Bernartice: 1) B., městečko v Čechách, 149 d., 881 obyv. čes. (1881), hejtm. Milevsko, okr. Bechyně (2½ hod. sev.-záp), na potoce Borovanském, bývalý dom. Opařany, diécése Budějovice, vik. Bechyně, patron kníže Karel Paar, 4279 osadníků; farní chrám sv. Martina biskupa, který se již roku 1251 připomíná. Znak městský (viz vyobr. č. 544.): Stříbrné hradby městské s cimbuřím, 4 otevř. branami a vyzdviženými mřížemi. Za hradbami v červeném poli 4 sedlovité věže s cimbuřím, s černými střechami a zlatými makovicemi. V každé věži okno a pod okny čtyři valdštýnští lvové, z nichž 1. a 3. modré barvy ve zlatém poli k levé, 2. a 4. zlaté barvy v modrém poli ku pravé straně hledí. Hše. red. Na bývalé tvrzi seděli páni z Bernartic erbu růže, totiž Bernart (1293—1318), Bušek (1347—52) a Dobeš (1365). Od toho koupil B. Kunrát ze Chvojna (asi r. 1383), jehož potomci se psali též z B-ic. Synové jeho Buzek, Petr a Jan se rozdělili o zboží otcovské. B. koupil potom Mikuláš z Krchleb, známý válečník. Od jeho dcer koupil B. Rynart z Dubu (asi r. 1455), týž pak je prodal r. 1477 Burjanovi z Lažan a z Bechyně. V držení Bechyňů z Lažan zůstaly B. až do r. 1604, kdež prodány Anně Puchfelderové roz. Zelingárové z Hennersdorfu, měšťance Starého města pražského. Od této paní koupila B. kollej jesuitská u sv. Klimenta v Praze a držela je samotné až do r. 1621, kdež se podařilo jesuitům získali statky okolní Kolišov, Borovany a Bojenice. Později koupili Opařany a Dobronice a utvořili velké panství, jež se nazývalo potom opařanským. Na panství si jesuité často vyjížděli, mnoho jich bylo v B-cích (1660), když byl v Praze mor; několik jich zůstalo tu, až pak později (1669) zřídili si residenci v Opařanech. Po zrušení řádu náležely B. studijnímu fondu a r. 1825 prodány Karlovi knížeti z Paaru. Sčk.
2) B., ves a deskový statek t., 32 domů, 205 obyv. čes. (1880), hejtm. a okr. Klatovy (11 km jihových), býv. dom. Bernartice, obec Boříkov, fara Mlazovy, pošta Kolinec. — Rozvaliny starého hradu neznámého původu. — 3) B., ves t., 54 d., 400 obyv. čes. (1881), hejtm. Ledeč, okres, býv. dom. a fara Kralovice Dolní (1½ hodiny severozápadně), obec Brzotice. — 4) B., též Pernartice (něm. Pernartitz), deskový statek a farní ves t., 77 d., 469 obyv. něm. (1880), hejtm. Tachov, okres Přimda (10 km jihových.), býv. dom. Bernartice, patron Karel kn. Löwenstein-Wertheim, farní chrám sv. Petra a Pavla (již r. 1350 byl farním) s rodinnou hrobkou kn. Löwensteina, zámek, škola, dvůr poplužní a někdy tvrz. — Prvními držiteli této tvrze byli vladykové z Bernartic. Okolo roku 1356 připomíná se Bozděch a jeho syn Basek z Bernartic, dále okolo r. 1391 Jan z Bernartic, jenž r. 1409 zřídil v kostele oltář a hojně kostel nadal. V XVI. stol. seděli na B-cích Jan Merlínský z Medina. Tento účastnil se zpoury proti králi, začež r. 1629 jmění jeho mělo pokutami stiženo býti, zemřel však, a vdova po něm pozůstalá držela statek B. jakožto věno své. R. 1652 připomíná se ještě Jan Paris z Padkova. R. 1732 koupil B. za 150.000 zl. od Josefiny Hildprandové z Ottenhausen kn. Löwenstein, jenž je s Borem spojil. — 5) B. (Bernsdorf), farní ves t., 189 d., 1399 obyv. něm., 23 čes. (1880), hejtmanství Trutnov, okr. a býv. dom. Zacléř (1¼ hod. jihových.), diécése Králové Hradec, vikariát Trutnov, patron náb. fond, 5164 osadníků; farní chrám Nanebevzetí P. Marie připomíná se již ve XIV. stol., kdy byl pod patronátem kláštera zderazského.
6) B. (něm. Barzdorf), ves a statek v opavském Slezsku, 277 d., 2165 obyv., z nichž 2011 něm. (1880), hejtm. Frývaldov, okr. soud Javorník (15 km východ:), fara, škola, poštovní a telegraf, stanice, cukrovar.