Ottův slovník naučný/Batelov

Ottův slovník naučný
Batekové	Batelov	Batem.

Údaje o textu
Titulek:	Batelov
Autor:	Jaroslav Janoušek, Matouš Václavek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 467–468. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Batelov

Batelov, městys na Moravě při hranicích českých, v kraji jihlavském nad Jihlavkou ležící, 1989 ob. čes.; okresní soud i hejtmanství Jihlava, fara, čtyřtřídní česká národní škola, obecní úřad, stanice telegrafní a dráhy příčné, pošta a občanská záložna s obmez. ručením; synagoga, panský pivovar, lihovar, továrna na sukno, papírna, dílna na perleťové knoflíky, na špičky pěnové a jantarové a železné lampy. První zprávy o B-ě táhnou se k roku 1272, kdy jmenuje se »Lenoldus, plebanus de Patelov« (Emler, II., 506.). — Stará tvrz v B-ě, k níž dva dvory náležely, uvádí se roku 1406 jakožto pustá a stála nejspíše v místech, kde nyní »na Hradčanech« se říká. Panství batelovské náleželo v XVI. století Batelovským z Prosty, potom Odkolkům z Újezdce, Krabicům z Veitmile, v XVIII. století baronům Burkhartům z Klee a nyní hrabatům z Blankenšteina. Zámek v B-ě, parkem obklopený, jest slušnou stavbou renaissanční o dvou poschodích asi z první polovice XVII. stol. Na vnitřní bráně jeho spatřujeme znaky Odkolků z Újezdce a Burkhartů z Klee, z nichž Christofor Ludvík B. z K. stavení zámecká rozšířil, tak jak nyní se spatřují. Farní kostel sv. apošt. Petra a Pavla založil dle současných správ archivu farního na místě kostela starého Christ. Burkhart z Klee roku 1755, a stavba dokončena za syna Frant. Ludvíka roku 1760. Značné rozměry chrámové, jakož i dokonalá stavba střízlivého baroka staví chrám zdejší ku podařeným pracím druhu toho, jakéž zvláště na venkově jen pořídku nalézáme. Jšk. Vck.^{[red 1]}

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Heslo pozoruhodné uvedením dvou autorů, Jšk a Vck.