Ottův slovník naučný/Barok

Ottův slovník naučný
Barochov	Barok	Barokový sloh

Údaje o textu
Titulek:	Barok
Autor:	Karel Chytil
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 344–345. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Baroko

Barok, barokní, barokový (franc. baroque, podivný. zvláštní) znamenalo původně něco nepravidelného a užíváno výrazu toho zvláště v klenotnictví pro jistý druh perel podlouhlých, stočených nebo zakřivených. Výraz perles baroques vyskytuje se již v inventářích prvé polov. XVI. st. a nesprávné jest tudíž odvozovati slovo toto od malíře Baroccia (zem. 1618). Rovněž nelze slovo to uvésti ve spojení se starofrancouzským kořenem roc (skála), od něhož plným právem se odvozuje jiný výraz v umění běžný: totiž rococo. Časem nazýváno barokním to, co se odchylovalo od pravidelnosti, co mělo neobvyklý, vykroužený tvar. Teprve v našem století označována slovem tím určitá fase ve vývoji umění, totiž doba následovavší po vyspělé renaissanci. Jinak mluví se též o elementech barokních vůbec tam, kde se rozpoutává původní pravidelnost a zákonnost, jako ku př. za poslední doby umění starořímského. kteréž s počátky b-u v XVI. a XVII. st. má leccos společného, ba dokonce i některé zjevy pozdní gotiky se charakterisují tímto slovem. V přeneseném smysle užívá se tohoto výrazu pro charakteristiku myšlénky podobně as jako slova »bizarrní«, a označuje se jím nápad neobvyklý, překročující míru. I v tomto, nejen ve formálním vzhledě, byla doba b-u, jak v užším smysle se zove, perioda umění od konce XVI. st. do polov. XVIII. stol., zvláště plodnou. (viz čl. Architektura str. 689. a Barokový sloh.) Chl.