Ottův slovník naučný/Baetica

Ottův slovník naučný
Baeterrae	Baetica	Baetis

Údaje o textu
Titulek:	Baetica
Autor:	Hynek Kollmann
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. s. 64. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Baetica (Hispania Baetica, ἡ Βαιτική), provincie římská v již. Španělsku, omezená na jihu mořem, na záp. a v sev. řekou Anas (nyní Guadiana) a na vých. hranicí umělou, která vinula se dvěma oblouky as od středu zálivu Portus magnus (n. Almerijský) přes vrchovisko ř. Baetis (n. Guadalquivir) k řece Anas, ale časem měnila se. Zaujímala tedy B. nyn. provincie Sevillu a Cordovu celé, Granadu mimo cíp vých., záp. polovici Iaenu, záp. cíp Manchy, již. díl Estremadury a vých. čásť portugalské prov. Alemtejo. Horstva slula: na jihu Mons Solarius (Sierra Nevada), M. Ilipula (záp. pokračování S. Nevady), a na sev. na levém břehu řeky Anas Mons Marianus (S. Morena). Hlavní řeka: Baetis, po níž měla provincie jméno, a pohraniční Anas. Podnebí bylo mírné, bohaté prškami. Obyvatelé byli smíšenci prabydlitelův Iberů s cizími přistěhovalci: Foiničany, Řeky, Kartagiňany a Římany. Dělili se na kmeny: Turdetany a Turduly (na jihu a vých.), Bastetany a Bastuly na pobřeží a Keltiky v rohu sev.-záp. Největší města, spolu sídla soudů (conventus iuridici), byla: Corduba, Astigi, Hispalis a Gades. S Římem udržovány styky obchodní; vyváženo víno, ovoce, olej, obilí, dříví stavební, sůl, purpur, rumělka, měď, drahé kovy, výborná vlna a j. B. podrobena s valnou částí Španěl od Římanů během druhé války punské. Spravována byla praetory nebo prokonsuly. V dobách císařských byla provincií senátu a téměř úplně se pořímanila (rodiště Seneky, Lucana, Mely, Martiala a j.). Křesťanství záhy se tu šířilo. Ztracena byla pro říši Římskou návalem germánských Alanů, Vandalův a Svévů do Španěl na poč. V. stol. po Kr. Koll.