Ottův slovník naučný/Bacsányi
Ottův slovník naučný | ||
Bacsák | Bacsányi | Bácska |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Bacsányi |
Autor: | František Brábek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. s. 45. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Související články ve Wikipedii: János Batsányi (angl.) |
Bacsányi [bačáňi] János, maď. spisovatel a básník (* v Topolce zalánské župy roku 1763, † v Linci 1845). Studoval ve Vesprimu, Šoproni a Pešti, stal se vychovatelem syna generála Orczyho, v r. 1785 jmenován úředníkem při politické správě v Košici a založil s Bárotim a Kazinczym sborník »Magyar Muzeum« (Košice a Pešt, 1782-1792). R. 1793 byl pro uveřejnění svobodomyslné básně úřadu svého zbaven a roku 1794 pro účastenství ve spiknutí biskupa Martinoviče odveden na Špilberk, kde byl vězněn do roku 1796. Byv pak opět propuštěn na svobodu, jal se vydávati sborník »Magyar Minerva« (1797); později stal se úředníkem vídeňské banky, pojal r. 1805 za manželku něm. básnířku Gabrielu Baumgartenovou (*1775-1839), ale nebyl v manželství tomto šťastným. Když Francouzové r. 1809 do Vídně vtáhli, přeložil B. Napoleonovu proklamaci k Maďarům a musil proto později prchnouti do Paříže. Po pařížském míru byl vydán a internován v Linci, kde požíval francouzské pense až do své smrti. B. byl z předních buditelů národa maďarského, ale básně jeho (souborně vydané v Pešti 1827 a v Budíně 1835) vyznamenávají se více vlasteneckou vřelostí než dokonalostí formy umělecké. Bbk.