Ottův slovník naučný/Bachelier (jméno)
| Ottův slovník naučný | ||
| Bachelier | Bachelier (jméno) | Bachelor |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bachelier |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 90. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Bachelier: 1) B. Nicolas, francouzský architekt a sochař, nar. 17. čna 1485 v Toulouse, byl jeden z prvních, kteří zavedli renaissanci v jižní Francii. Prvního vyučení dostalo se mu od otce, načež odešel do Italie a zůstal tam až do r. 1510. Po návratu do vlasti pracoval o výzdobě radnice a jiných městských domů a kostelů v Toulouse. Avšak většina těchto jeho sochařských prací byla zrušena za revoluce, tak že známe je jen z popisů. Ze stavitelských jeho děl připomínáme koostel assierský, most sv.-cyprienský v Toulouse, dokončený od jeho syna Dominika, a mnoho staveb soukromých, z nichž vynikají palác Saint Jory a Lasbordes; kresby skulpturních okras jejich tak se líbily, že byly přičítány Michel-Angelovi. B. ovládal několik uměleckých oborů najednou, ano i ve zlatnictví se vyznal. Zemřel asi r. 1566, bezpochyby ve Španělsku, kam Karel V. a Filip II. jej povolali.
2) B. Jean Jacques, malíř francouzský (* v Paříži 1724 — † t., 1805). Jako vynikající malíř květin a ovoce stal se ředitelem porculánových maleb v král. továrnách sevreských. S prospěchem účinkoval také na škole kreslířské pro umělecký průmysl, kterou sám v Paříži založil. Působením ústavu toho pronikl lepší vkus při okrašlování v oboru drobného průmyslu, a směr jeho, vracející se znenáhla k antickým vzorům, vmísil se jakožto nový živel do rokokového copařského a poněkud massivního slohu dekorativního za času Ludvíka XVI. Škola B-ova, ovšem poněkud pozměněná, trvá dosud. B. také první pokoušel se o malby voskové užívaje při tom způsobu, jejž sám vynalezl a pro nějž později dostal se do učené hádky s některými archaeology francouzskými, zejména hrabětem Caylem. Napsal o tom Histoire et secret de la peinture á la cire (Paříž, 1755). Menší cenu mají jeho obrazy historické, ač r. 1763 pro ně jmenován byl členem král. akademie.