Ottův slovník naučný/Bachat
| Ottův slovník naučný | ||
| Bacharach | Bachat | de Bachaumont |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bachat |
| Autor: | Ľudovít Vladimír Rizner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 89. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Daniel Miloslav Bachát (slovensky) |
|
Bachat Daniel Miloslav, spisovatel slovenský (* 18. čna 1840 v Ratkové v župě gemerské). Studoval v Rožnavě, Prešově a ve Vídni. R. 1863 na kněze byv vysvěcen kaplanoval nějaký čas v církvi hybské, a když se r. 1863 z filiálky Přibyliny utvořila samostatná církev, B. zvolen za jejího prvního faráře, i úřadoval tu do r. 1873, kdy si jej evangelická slovenská církev v Budapešti zvolila za faráře. Zde dosud působí, jsa seniorem velměstského seniorátu a údem spolku Kisfaludyho, kommisse fysiogratické a c. k. učené společnosti krakovské. O život národní má B. veliké zásluhy horlivým působením, zvláště v Horním Liptově, kde ani před ním ani po něm tak čilého národního života nebylo. B. počal býti literárně činným ještě koncem let padesátých, největší vyvinul však činnost v létech sedmdesátých přispívaje básněmi, novellami, povídkami, humoreskami, arabeskami, veselohrami a různými články a dopisy do všech tehdejších slovenských almanachů, kalendářů, belletristických, církevních a politických časopisů, jednak se svým vlastním jménem, jednak se chiframi a se pseudonymy: Dumný, Živič, Švihrovský, Podkrivánský, Tatranský a jinými. Když se r. 1868 při bývalé Matici slovenské zřídily posuzující odbory, B. zvolen členem odboru slovesného či belletristického. V Budapešti vhloubiv se v literaturu maďarskou překládal mnoho z Aranye, Győryho, Jókaie, Mikszáta a jiných, a uveřejňoval své překlady v »Orlu« a »Národ. Novinách«. Z tištěných spisů B-ových nepočítaje v to několik kazatelských řečí zaznamenati sluší zvláště Nevädze, vyšlé v Uh. Skalici ve 3 sv., z nichž první Básne, druhý Besiedky a třetí Obrázky obsahuje. Dále vydal ještě tiskem Zbožné zvuky (Budapešt, 1885); Mikszátovu Lohynskou zelinu (t., 1886) a nejnověji rediguje »Evangelicko-lutheránský kalendář« vydávaný spolkem Lutherovým. Rz.