Ottův slovník naučný/Babadag
Ottův slovník naučný | ||
Babadadži | Babadag | Babahoyo |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Babadag |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 6. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Babadag: 1) B., hřbet horský v sev.-záp. části Malé Asie, táhnoucí se podél ř. Maiandru ve vilájetu aidínském, dostupuje 1789 m výšky. Za starodávna slul Salbacus mons nebo Cadmus mons. — 2) B., hora ve hlavním hřbetu kavkázském, v gub. bakinské, 3640 m vysoká.
Babadag, město v rumunské Dobrudži, 30 km jižně od Tuldže a záp. od jezera Razimského, v krajině úrodné sice, ale bažinaté a nezdravé, mívalo značný význam, pokud náleželo k říši Turecké, avšak v nejnovější době značně pokleslo. Má 5 mešit, 2 rumunské a 1 tatarskou školu a na 7000 obyvatelů (Bulharů, Arménů, Tatarů, Židův a Turků), kteří provozují čilý obchod po Černém moři z přístavního místa Kara Irman, které leží 52 km již. od B-u u Siného jezera. Od sultána Bajezida založena zde tvrz, usazeno zde mnoho Tatarův a místo nazváno nynějším jménem podlé sv. Baby, jehož hrob nedaleko města se nachází a místem poutnickým jest. V XVIII. st. byl B. dosti silnou pevností bývaje hlavním stanem, když proti Rusům na Dunaji bojováno; r. 1771, 1791 a 1809 dobyt od Rusův útokem a také roku 1854 obléhán, ale bez úspěchu.