Ottův slovník naučný/Baar
Ottův slovník naučný | ||
Baaltis | Baar | Baar Josef |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Baar |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 4. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Baar (Bar), někdy říšské lantkrabství, později čásť knížectví Fürstenberského v nynějším jižním Badensku a částečně v sousední části Virtemberska, na východním svahu Černého lesa, při horním Dunaji, obsahuje 600 km² a má v 10 městečkách, z nichž nejdůležitější jest Donaueschingen, 50 000 obyv., kteří se vyznamenávají pěknou postavou a živí se hlavně domácím průmyslem, jako děláním pletiva ze slámy, hodin, řezbářstvím a p. Jméno B., jinak Para, vyskytuje se již v VIII. století za času Karla Velikého, který Hildegardu hraběnku z B-u měl za manželku. Později dostali B. hrabata ze Sulzu v léno; z toho rodu hrabě Heřman přenechal B. roku 1282 Rudolfovi I., který jej propůjčil v léno hraběti Jindřichovi z Fürstenberka, od kteréžto doby ostalo lantkrabství to při rodě tom a tvořilo od r. 1762 čásť knížectví Fürstenberského, s nímž bylo r. 1806 mediatisováno.