Ottův slovník naučný/Březová
| Ottův slovník naučný | ||
| Brezová | Březová | Brezovački |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Březová |
| Autor: | August Sedláček, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 662–663. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Březová |
|
| Související články ve Wikipedii: Březová (Březová-Oleško), Březová (Meziměstí), Březová (okres Beroun), Březová (okres Opava), Březová (okres Uherské Hradiště), Březová (okres Zlín), Březová (Úmonín), Březová (Všelibice), Březová nad Svitavou |
|
Březová: 1) B. (něm. Birkigt, Birkicht), ves v Čechách, hejtm., okr. a býv. panství Broumov (7.5 km sev.-záp.), fara Verneřovice, pošta, stanice rak.-uher. státní dráhy (Choceň–Halbštadt); 45 d., 270 obyv. něm. (1880). — 2) B., Bzové, ves t., hejtm. Turnov, okres, fara a pošta Čes. Dub (3 km jihozáp.), bývalé panství Čes. Dub a Fridštein; 35 d., 194 obyv. čes. (1880). red. — 3) B., ves tam., hejtm. a okres Kutná Hora (8 km jižně), býv. panství Křesetice, fara Bykáň, pošta Malešov, mlýn; 27 d., 157 obyv. čes. (1880). Před časy tady bývala tvrz. Z vladyk zdejších připomíná se r. 1318 Příbram, syn Jindřichův. R. 1380 seděl tu mladičký Jan, syn Haškův z Podbořan, když pak okolo r. 1383 zemřel, ujal B-vou společník jeho Vilém z Duban. Později drželi tvrz a ves B-vou a ves Korutice Markvart z Vartemberka a nějaký Petr, a ti postoupili je Albertovi z Březové před r. 1390. Ale tento r. 1404 po při o to vedené vyveden jest skrze Herše z Březové. Nástupce jeho Jan zemřel r. 1406 a B. dostala se Bernartovi Gruberovi, měštěnínu na Horách Kutných, když byl splatil vdovu Annu a dluhy na B-vé zapsané (1414). Po jeho smrti daroval císař Sigmund nápad svůj (1437) Mikuláši Sokolovi z Lamberka, ačkoli žili mladý Bernart Gruber a sestra jeho. Postoupením dostalo se práva toho Ondřejovi Keřskému z Řimovic († 1446). Jménem sirotků jeho ještě r. 1454 poručníci jejich o toto právo se brali. Nedlouho potom tvrz zpustla, a ves připojena k panství malešovskému. R. 1571 odprodána Janovi Salavovi z Lípy mladšímu. V držení potomků jeho zůstala až do r. 1628, kdy prodána kněžně Polyxeně z Lobkovic. Později se dostala zase k Malešovu a opět r. 1655 odprodána, až konečně s Koruticemi připojena ku panství křesetickému. Zdali se v této B-vé narodil M. Vavřinec z Březové (v. t.), syn Václavův a muž urozený, není na jisto postaveno. Sčk. — 4) B., ves tamtéž, hejtm. a okr. Hořovice (8 km sev.), bývalé panství Točník, fara a pošta Žebrák, Itřídní škola; 55 d., 346 obyv. čes. (1880). — 5) B., ves t., hejtm. Král. Vinohrady, okres Jílové (6 km sev.-záp.), býv. panství a pošta Břežany Dolní, fara Vrané; 20 d., 137 obyv. čes. (1880). Ves tato náležela od nepamětných časů ku klášteru benediktinskému sv. Jana Křt. na Ostrově a Skalkách, a teprve r. 1742 opat Bernard Slavík prodal ji arcib. pražskému, který ji spojil s panstvím břežanským.
6) B. (něm. Brüsau), město na Moravě, na l. bř. Svitavy, hejtm. Moravská Třebová, okr. Svitava, má 179 d., 1918 obyv. (1880), z těch 267 č., faru ze XIII. stol., chrám sv. Bartoloměje v podobě kříže, stř. školu, poštu, stanici stát. dráhy, značný průmysl papírnický, továrnu na samet a sametové stužky, na hedvábné látky, přádelnu na vlněné látky, pivovar, výrobu mýdla a svíček, kostivárnu a mlýny. Založeno bylo biskupem Brunou. — 7) B., ves tam., v hejtm. holešovském, okr. výzovickém; fara a pošta v Slušovicích; 64 d., 329 obyv. čes. (1880). — 8) B., ves tamže, v hejtm. a okr. uherskohradišťském, pošta Strání, blíže hranic uherských, na úpatí Velikého Lopeníku, má faru, 2třídní školu, 113 d. s 564 obyv. čes. (1880).
9) B. (něm. Briesau), ves ve Slezsku opavském, hejtm. opavském, okr. vítkovském; 63 d., 366 obyv. (1880), z nichž 52 něm., fara, škola. Ve XIV. stol. náležela klášteru třebíčskému a byla r. 1412 městečkem. — 10) B. (něm. Birkowitz), čásť vsi t., hejtm. a okr. Opava; 9 d., 56 obyv. čes. (1880).