Ottův slovník naučný/Březí
Ottův slovník naučný | ||
Březhrad | Březí | Březí (les) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Březí |
Autor: | Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, August Sedláček, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 655–657. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD anon 70 PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Březí | |
Související články ve Wikipedii: Březejc, Březí (Čachrov), Březí (Dražíč), Březí (Kamenný Újezd), Březí (Kluky), Březí (Kovářov), Březí (Malečov), Březí (Meclov), Březí (Nechvalice), Březí (okres Praha-východ), Březí (okres Strakonice), Březí (okres Žďár nad Sázavou), Březí (Pernarec), Březí (Slabčice), Březí (Trhové Sviny), Březí (Zbýšov), Březí (Zhoř), Březí (Žinkovy), Březí nad Oslavou, Březí u Týna nad Vltavou, Vlachovo Březí |
Březí: 1) B., také Pařezy, ves v Čech., hejtm. Milevsko, okres Bechyně (8 km záp.), býv. panství Týn n. VI., fara a pošta Chrášťany, n d., 96 obyv. čes. (1880). — 2) B., ves t., hejtm. a okres Blatná (10.5 km sev.-záp.), býv. panství Rožmitál, fara Hvožďany, pošta Kasejovice, 61 d., 374 obyv. čes. (1880). — 3) B. (něm. Freiles, Freyles), ves t., hejtm. a okres Budějovice (8 km jihozáp.), býv. panství Krumlov, fara a pošta Kamenný Újezd, mlýn s pilou, 16 d., 144 obyv. čes. (1880). Samota Chotek, někdy tvrz, jejímž majitelem jmenuje se Oldřich z Rosenberka; r. 1433 zbořena od husitů. — 4) B., ves t., hejtm., okr. a pošta Čáslav (8 km jižně), býv. panství Žleby a Tupadly, fara Potěhy, 46 domů, 302 obyv. čes. (1880). — 5) B. (něm. Birkau), ves t., hejtm. a okr. Klatovy (14 km již.), býv. panství, fara a pošta Čachrov, kaple P. Marie. Zámek, pivovar a mlýn, 25 d., 176 čes., 38 něm. obyv. (1880) — 6) B. (něm. Wurezhöfen), ves v okr. krumlovském, viz Svéráz. — 7) B., ves t., hejtm., okr., býv. panství, fara a pošta Milevsko (6 km sev.), mlýn, 22 d., 151 obyv. čes. (1880). — 8) B., ves t., hejtm. a okr. Milevsko (12 km sev.-záp.), býv. panství Orlík, fara Kovářov, 20 d., 131 ob. čes. (1880). — 9) B.. ves t., hejtm. Přeštice, okr. Nepomuk (7.5 km sev.-záp.), býv. panství, fara a pošta Žinkovy, 34 d., 301 obyv. čes. (1880). — 10) B., ves t., hejtm. a okres Písek (16 km vých.), býv. panství Týn n. VI., fara a pošta Chrášťany, 19 d., 137 obyv. čes. (1880). red. — 11) B., ves t., hejtm., okr. a pošta Písek (8 km vých.), býv. panství a fara Chřešťovice, 29 d., 205 obyv. čes. (1880). Mezi statky, kteréž od cís. Ferdinanda I. obci písecké ze statků, r. 1547 v pokutě jí odňatých, roku 1558 opět navráceny a na vychování kněží, žákovstva, opravu chrámu Páně, zdí městských atd. ponechány byly, vedlé jiného zboží uvádí se též B. (díl k rychtě vrcovské přináležející). Dne 1. prosince 1575 Bohuslav z Kalenice koupil od Krištofa ze Švamberka díl vsi B. Dne 24. srp. 1628 ves B. vedlé jiných vesnic byla kommissary od zem. soudu za nezletilosti Jana Adama Kalenického z Kalenie prodána Aleně Marii Šternberkové roz. z Kozlan, a zůstavši při statku chřešťovickém, sdílela společně osudy jeho. Cht. — 12) B., Bříza, ves tam., hejtm. Č. Brod, okres a pošta Říčany (3.5 km sev.-vých.), býv. panství Uhříněves, fara Sluštice, fil. kostel sv. Bartoloměje, 38 d., 254 obyv. čes. (1880). — 13) B., Břízí, někdy tvrz s popluž. dvorem u Osečan (sev. od Sedlčan), staré sídlo české rytířské rodiny Březských z Březí. V druhé pol. XVI. století Přibík Březský z Březí tvrz tuto s poplužním dvorem ke statku osečanskému přikoupil. Tvrz zašla před válkou třicetiletou. — 14) B., ves tam., hejtm. Sedlčany, okres a pošta Sedlec (6 km záp.), býv. panství Chlumec, fara Nechvalice, 13 d., 101 ob. čes. (1880). — 15) B. (něm. Pirk, Pirchen, Birken), ves t., na malé říčce, hejtm. Budějovice, okres, fara a pošta Sviny Trhové (2.5 km záp.), býv. panství Nové Hrady, dva mlýny, 34 d., 184 obyv. čes. (1880). Stávala zde v XV. stol. tvrz a poplužní dvůr; na něm seděl Mikuláš Šafrán z Veselé. Potomci jeho psali se Březští z Veselé. R. 1514 bratří Václav a Zachař Bř. z V. prodali tvrz a dvůr Petrovi Beranovi seděním na Tučapech a tím zboží březské připojeno k Tučapům. V XVI. stol. ves a tvrz zpustla a dvůr zůstal na krátký čas zvláštním statkem, který drželi bratří Špulířové z Jiter, ale neměli ho dlouho; roku 1601 prodali celé zboží březské Petru Vokovi z Rožmberka, který je spojil s panstvím novohradským. — 16) B., také Seštlice (něm. Seslas), ves t., hejtm. Stříbro, okr. Touškov (11 km sev.-záp.), býv. panství Krukanice, fara Pernarce, fil. kostel Nanebevzetí P. Marie, pošta Číhaná, 12 d., 73 obyv. něm. (1880). — 17) B. (něm. Pirk), ves tam., hejtm., okr., býv. panství a pošta Horšův Týn (6.5 km jihozáp). fara Meclov, 25 d., 176 obyv. něm. (1880) — 18) B., také Hrádek Březí, ves a zemský statek t., hejtm., okres a pošta Týn n. VI. (5.5 km jihozáp.), býv. panství Hrádek, fara Křtěnov, zámek s kaplí sv. Anny, 49 d., 320 obyv. čes. (1880). — Stávala zde tvrz, která byla sídlem vladyk stejného jména, — 19) B. (něm. Presei, Presey), ves t., na soujmenném potoku, hejtm., okres a pošta Ústí nad L. (6 km jihových.), býv. panství a fara Svádov, mlýn, 34 d., 203 obyv. něm. (1880).
20) B., též Březe (něm. Breze), ves na Moravě, hejtm. a okres Litovel, fara a pošta Náklo, 45 d., 329 obyv. čes. (1880). — 21) B., ves t., hejtm. a okres Veliké Meziříčí; 54 d., 423 ob. čes. (1880); fara, 2třídní škola; pošta Osová Byteška. — 22) B., též Březejc, ves tamže, fara Ruda, pošta Veliké Meziříčí; 35 d., 171 ob. čes. (1880). — 23) B., ves t., hejtm. Nové Město, okres Ždár, fara Nové Veselí, 2třídní škola, 54 d., 354 obyv. čes. (1880); r. 1837 nalezeno tu bylo veliké množství brakteátů čes. z doby kr. Přemysla II.
24) B. Vlachovo (Wälisch-Birken), město se 338 d., 2362 obyv. čes. (1880), hejtm. a okr Prachatice (9 km sev.-záp.), býv. panství B. VI. Zámek, 6třídní škola obecná, odborná škola »Jednoty Pošumavské« pro průmysl dřevařský, fara založená r. 1671, kostel Zvěst. P. Marie slohu renaissančního se zvonem z roku 1592 kaple sv. Ducha hrab. špitál, pošta telegrafní a četnická stanice, 2 pivovary, panská cihel na. Znak B. Vlachova, r. 1868 na město povýšeného, jest kozel šerý ve skoku, mající rohy a kopýtka stříbrné na štítě modrém (vyobrazení č. 675.). — Dějiny. Roku 1274 připomínají se Vernéř, Vchyna a Michal bratří z B. Kromě nich žil Valkoun a r. 1318 syn jeho Lev. R. 1359 drželi B. Jan Kunrát a Ješek, roku 1362 Přibík Kus. Asi od roku 1383 seděli tu bratří Petr a Bohuslav z Malovic a po nich Vlach, syn jednoho z obou (1415 atd.). Odtud, že syn tohoto také Vlach se nazýval, B. dostalo příjmení svoje. R. 1468, když zuřily války náboženské, Březští velmi mnoho svízelů přetrpěli. Na přímluvu Oldřicha Malovce B. povýšeno jest na městečko a propůjčen mu znak, jak ho B. posud užívá. Oldřichova († 1561) dcera Kateřina vdala se za Jana Pouzára z Michnic, a dcera jejich Anna (manželka Jana Vchynského) přejala B. (1569). Od r. 1570 bylo v držení Černínův z Chudenic, r. 1623 koupil je Jindřich Žakavec ze Žakavy. Od jeho potomků dostalo se r. 1656 Karlovi Leopoldovi hrab. z Millesima, jenž mnoho okolních statků přikoupil. R. 1676 koupil je Matiáš z Vunšvic, r. 1680 Gundakar z Dietrichšteina, jehož rodu až do vymření po meči (1858) patřilo, jsouc od roku 1689 panstvím nápadním. Nynější držitelkou panství jest Terezie roz. hrab. Dietrichšteinová, vdova po hrab. Janu Bedřichovi z Herbersteina. Sčk.