Ottův slovník naučný/Bělohrad

Ottův slovník naučný
Bělohoubek	Bělohrad	Bělohradský

Údaje o textu
Titulek:	Bělohrad
Autor:	August Sedláček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 702. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Lázně Bělohrad

Bělohrad (Nova Villa), allod. panství a městečko nad Zlatnicí v Čechách, 129 domů, 1146 ob. čes. (1881), hejtm. Jičín, okr. Nová Paka (2 hod. jihových.), diéc. Král. Hradec, vik. Jičín, patron hrab. Anna Asseburgová; osadníků 5836. Chrám Všech Svatých v nyn. podobě z r. 1689 byl již ve XIV. st. farním; škola, pošta, žel., sirotčinec pro 12 dítek zal. roku 1810, zámek, strojní tkalcovna, slatinné lázně. — Ve znaku (viz vyobr. č. 512.) má B. štít rozpoltěný, v jehož pravém červeném poli spatřuje se český lev držící v každé přední tlapě stromeček a v levém bílém poli takovýtéž lev červený. red. — B. býval do r. 1722 částí Nové Vsi a prvotně i s okolím řlkalo se mu Koštofrank. Stávala tu tvrz vladyk Novoveských (viz Nová Ves), ale Jan Škopek z Bílých Otradovic, jehož otec Jindřich byl Novou ves r. 1543 koupil, postavil tu nový dům a nazval B-em. Nějaký čas seděl tu (1558) Václav z Hořiněvsi. Po smrti Janově († 1583) dostal B. za díl svůj syn jeho Petr, jemuž zadlužený jeho statek r. 1623 z pokuty v manství proměněn byl. Po jeho bezdětné smrti († 1625) koupil B. Albrecht kníže Fridlandský a rozděliv statek na díly prodal je v podmanství. Takým způsobem drželi jej od r. 1628 Rozina Zilvarová ze Stropčic a od r. 1630 Jindřich de St. Julien, který r. 1639 zase z manství propuštěn jest. Po něm držel B. (od r. 1642) Vilém svob. pán Lamboy († 1660) a po smrti jeho syna Jana († 1669) koupila jej Kateřina Eliška z Valdšteina († 1681). Manžel této Pertolt Vilém provedl to, že B. byl povýšen r. 1722 na městečko. Sňatkem dcery jeho dostal se B. v držení Šafgočův z Kynastu a pak děděním přešel r. 1818 na rod Štilfridovský a r. 1843 na rod Aichelburský (obšírně v »Pam. arch.« IX., str. 279.). Sčk.