Ottův slovník naučný/Bělá (obce)
| Ottův slovník naučný | ||
| Bělá (řeky) | Bělá (obce) | Běla Crkva |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bělá (obce) |
| Autor: | František Kropsbauer, Ľudovít Vladimír Rizner, August Sedláček, Ignác Tkáč, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha: J. Otto, 1890. S. 643. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Bělá |
|
| Související články ve Wikipedii: Bělá (Bělá pod Pradědem), Bělá (Děčín), Bělá (Libavá), Bělá (Liberk), Bělá (Luže), Bělá (Malonty), Bělá (Mírová pod Kozákovem), Bělá (Nová Pec), Bělá (okres Havlíčkův Brod), Bělá (okres Opava), Bělá (okres Pelhřimov), Bělá (okres Semily), Bělá nad Radbuzou, Bělá nad Svitavou, Bělá pod Bezdězem, Bělá pod Pradědem, Bělá u Jevíčka, Bělá u Pecky, Česká Bělá, Dolní Bělá, Horní Bělá, Lavičné, Malá Bělá, Nová Bělá, Rohovládova Bělá, Stará Bělá |
|
Bělá: 1) B. u Bezděze (staroč. Nový Bezděz, Hrubá Bělá, něm. Weisswasser, lat. Alba Aqua), okr. město v sev. Čechách v hejtm. mnichovohradišťském, nad potokem Bělou, přítokem Jizery, 290 m n. m. V katastrální obci bělské, která má přidělené obce Podol, Vazačku a Hlinoviště, bydlí v 524 d. 3117 obyvatelů (1880), a to 2568 Čechů, 540 Němců (v Hlinovišti a Vazačce) a 5 jiné národnosti. Středem města jest veliké čtyřhranné náměstí (4 jitra 740 □') posázené stromovím a zdobené uprostřed mohutnou lipou, sochou P. Marie na korinthském sloupě, darem to hrab. Arn. z ValdSteina na památku zachránění města před morem r. 1681, pak sochou sv. Jana Nep. z r. 1717, křížem a kamennou kašnou s vodotryskem. Z budov vyniká: Zámek hrab. z Valdšteina s kaplí sv. Josefa z r. 1546, 1629 a 1680, farní chrám Povýšení sv. Kříže, jehož sakristie jest v městě nejstarší budovou, klášter PP. augustiánů s chrámem sv. Václava se zvonem z r. 1510, dvoupatrová radnice z r. 1613 s věží a vzácným archivem městským (srvn. Listiny a zápisy bělské o věcech městských a sedlských z let 1345—1708; vydal dr. Jos. Kalousek v Rozpravách král. české spol. nauk r. 1889), škola městská z r. 1882, fara, chudobinec a Česká brána s letopočtem 1522. B. jest sídlem okr. soudu, okr. zastupitelstva, berního a farního úřadu, pošty a četnické stanice. Jest zde ústav lesnický se znamenitými přírodovědeckými sbírkami, botanickou zahradou a knihovnou (v zámku), čtyřtřídní veř. škola obecná, soukromá škola ob. klášterní, ob. škola německá v Hlinovišti a pokračovací škola průmyslová. Z větších závodů průmyslových sluší uvésti papírnu (zal. r. 1686, s 250 dělníky), tkalcovnu strojovou (se 400 dělníky), cihelnu a hraběcí pivovar. Jest zde spolek hudebníků (zal. 1746), sbor ostrostřelecký (zal. 1792), řemeslnická beseda, měšť. beseda, zpěv. spolek »Bezděz«, spolek dobrov. hasičů, úvěrní spolek a j. Znak města B-lé: V modrém poli z půdy zdvihají se dvě okrouhlé stříbrné věže s cimbuřím a červenými střechami; mezi věžemi spatřuje se čtyřhranné stavení s cimbuřím a s červenou střechou, pod níž umístěn jest český lev v poli červeném (viz vyobr. č. 503.). B. založena jest r. 1337. Když totiž město Podbezděz, r. 1264 založené, nedosti prospívalo, přenesl Hynek Berka z Dubé, purkrabí pražský a držitel panství bezdězského, právo městské z Podbezděze na osadu nově založenou při potoku Bělé a kázal ji jmenovati Nový Bezděz. K právu tu nově vysazenému přikázány též okolní vesnice na panství bezdězském. Skrze téhož pána založeny tu také klášter a tvrz (potom hrad). Po XIV. věk patřila B. k panství bezdézskému a oddělena jest teprve, když ji zapsal markrabí Prokop Janovi z Ralska a z Vartemberka, což nemělo zákonité platnosti, a proto B. postoupena roku 1406 králi Václavovi. Od té doby přišlo ke zvyku, že byli purkrabí i na Bezdězi i na B-é, ale oboje bylo na panství jednom. R. 1426 bránila se B. proti vojsku husitskému, kteréž vedl Jan Roháč z Dubé, a proto dobyta a mužstvo povražděno. Když r. 1553 panství bezdězské rozděleno, dostala se B. s polovicí panství za díl Anně Špetlovné z Janovic, která se provdala za Jana Berku z Dubé († 1582). Posud byla B. jen v zápisném držení rodu Berkovského, ale Janův syn Aleš dosáhl toho při cís. Rudolfovi (1587), že mu dědičně dána. Po jeho smrti (1596) dostala se B. strýcům jeho, od nichž ji ujal Bohuchval B. z D. Ten B-lou znamenitě vysadil a víru pod obojí utvrdil. Ale když potom r. 1620 do ciziny uprchl, vpadl do B-lé (1620, v listop.) lid vojenský a zle tu řádil. Panství Bohuchvalovi odňaté koupil r. 1622 Albrecht z Valdšteina a připojil je ku knížectví fridlandskému. Reformace katolická tu až do r. 1629 pomalu, potom tužeji prováděna. Výsady města potvrzeny kromě regalií a B. měla býti přičtena k svobodnému stavu městskému v knížectví, ale to vše zmařeno jest roku 1634 zavražděním knížete. Za následujícího držitele, Oty Jindřicha markrabího savojského a z Karetta, město velice trpělo lidem válečným. R. 1678 koupil B-lou Arnošt Josef hr. z Valdšteina, od kteréž doby zůstala v držení tohoto rodu. O dějinách Bělé viz VI. díl »Památek archaeologických«. Sčk.
2) B.[red 1], statek a farní městys t., 143 domy, 1101 ob. čes., hejt. a okr. Něm. Brod (1 3/4 h. sev.-vých.), bývalé dom. Bělá, farní chrám sv. Bartoloměje, zal. ve XIV. stol.; zámek, škola, pivovar a lihovar. Ve znaku má B. českého lva v poli červeném (viz vyobr. č. 504.). — Statek B. náležel až do r. 1731 Něm. Brodu; Štěpán Langer koupil jej r. 1838 od hraběte Šporka za 65.000 zl.; nyní drží statek Frant. Sajfert, poslanec na sněmě zemském. — 3) B. (Wörles), ves, 36 domů, 256 obyv. něm., fara Myšlany, okr. Vyšší Brod, hejtm. Kaplice; bývalé domin. Rožmberk. — 4) B. (něm. Bilai), ves t., 60 domů, 336 obyv. čes., hejt. Turnov, okr., býv. dom., fara a pošta Český Dub (½ h. vých.). — 5) B. (Weissensulz), městečko na Radbuze t., 201 d., 1759 ob. něm., 7 č. (1881), hejt. Horšův Týn, okr. Hostouň (1½ h. sev.-z.), býv. dom. Újezd Chodový, diéc. Budějovice, vik. Hostouň, 2758 osadníků, při chrámu P. M. Bolestné zřízena fara r. 1786, škola, pošta. — 6) B. (Zirnetschlag), ves t., 74 d., 441 ob. něm., 2 č., hejt. a okr. Kaplice (2 hod. jihových.), býv. dom. Nové Hrady, fara Malonty. — 7) B., ves t., 55 d , 399 ob. č. (1880), hejt., okr., býv. dom. Ledeč (1¼ hod. sev.-záp.), fara Bohdaneč. red. — 8) B., ves t., hejtm. Semily, okr. Lomnice, býv. panství Kumburk, 136 d., 868 ob., fara Nová Ves; kapie Nejsv. Trojice zřízena roku 1873 a roku 1880 u ní založen hřbitov; dvoutřídní škola od r. 1787 zřízena nákladem fondu náboženského; pošta Libštát. R. 1533 dostala se B. s jinými vesnicemi Albrechtovi z Valdšteina, synu Jiřího z Valdšteina na Bradlci, k jehož zboží původně náležela. Roku 1621 skonfiskována ves, a mlýn bílský (Bělský) dostal se s panstvím kumburským Albrechtu Janu Smiřickému ze Smiřic. Kr. — 9) B. (něm. Bilai), ves t., 53 d., 300 ob. č. (1880), hejt. Jičín, okr. Nová Paka (1¼ h. jihových.), býv. dom., fara a pošta Pecka. — 10) B., ves t., 25 d., 235 ob. č. (1880), hejt. Pelhřimov, okr. Počátky (1½ h. sev.), býv. dom. Cerekvice, fara, škola a obec Veselá, pošta Častrov. — 11) B., též Bílé (něm. Bielai), farní ves t., 92 d., 537 něm., 8 č. ob. (1880), hejtm. Žamberk, okres. Rokytnice, býv. dom. Rychnov, filiální chrám sv. Jana Nep., škola, pošta Velká Zdobnice. — 12) B., ves t., 80 domů, 445 ob. čes., i něm. (1880), hejt. Vys. Mýto, okr. Skuč[red 2] (1¼, h. sev.), bývalé dom. Košumberk, obec a škola. — 13) B., ves t., 29 d., 184 ob. č. (1881), hejt. a okr.Turnov(½ h. vých.), býv. dom. Hrubá Skála, fara Trnov. red. — 14) B., hrad pustý, ještě r. 1784 obydlený, u vsi Dolní Bělé na Plzeňsku. Zde se usadila větev Hroznatovcův a odtud se jmenovali, jako na př. bratří Racek a Sezima, kteří se po r. 1315 připomínají. Onen se připomíná ještě r. 1358. V tu dobu držel s ním B-lou synovec jeho Sezema (1357—94), jenž měl také syna Racka (1372), o němž není nic známo. Již r. 1402 držel ji Sezema z Pušperka, bezpochyby jako dědictví po strýcích Bělských. Od r. 1416 vyskytují se v jeho držení Neostup, probošt týnský, a Bavor, bratří ze Švamberka, společně, potom tento sám. Před r. 1427 koupili ji bratří Burjan a Jan z Gutšteina a zůstala pak po dlouhou dobu v držení rodu tohoto (viz z Gutšteina). Po smrti Burjana bohatého (kol. 1489), syna Burjanova, dostala se B. s mnohými statky klášterskými napřed synu Volfovi jako díl, ale postupována pak bratru od bratra, až od Jana prodána Albrechtovi z Kolovrat, kancléři († 1510). Pastorkové a dědici jeho Jan a Bernart, bratří z Valdšteina, prodali B-lou (1512) Václavovi z Roupova, ale pro nezaplacení sumy trhové odhádána jest Jindřichovi z Gutšteina, od něhož ji vykoupil (1525) Jan z Roupova. Když zemřel Petr, nástupce jeho, prodána B. pro množství závad Šebestiánovi Markvartovi z Hrádku (1555). Tento zemřel r. 1562 a při rozdílu synův dostala se polovice B-lé Jiříkovi, který zemřel bezdětek v Uhrách, tak že díl jeho od ostatních bratří rozebrán jest. Druhý díl držel bratr Kryštof. Všecky díly sloučil potom Diviš Markvart z Hrádku, syn Kryštofův. Když tomuto r. 1622 jmění jeho zabráno bylo, dostala se B. i s tím, co bylo klášterského, jako dědičné Vilémovi Vřesovci z Vřesovic, nejv. mincmistru († 1640). Na panství se nacházelo mnoho závad a proto je nemohl Jan Výkart, syn Vilémův, v celosti udrželi. Čásť jeho, totiž B. s několika vesnicemi, dostala se po smrti Janově r. 1659 Janovi Vilémovi Kyšperskému z Vřesovic. Sto let asi zůstala B. v držení potomkův jeho, až po smrti Jana Maximiliána zase přišla k odhadu pro dluhy (1755) a potom koupena ku klášteru plasskému. Od té doby náležela k panství tomuto, ale opuštěna docela po zrušení kláštera. Sčk. — 15) B. Dolní viz Neustadtl Český. — 16) B. Horní, ves, okr. Manětín, hejt. Královice, 60 d., 428 ob. č., pošta a farní úřad v Dolní Bělé (Neustadtl Český); k obci náleží několik domků Brod zvaných; trosky starého hradu Vrtby. Na blízku lomy čedičové. — 17) B. Malá (něm. Kleinmeisel), ves t., při ústí řeky Bělé do Jizery, 47 domů, 359 čes., 7 něm. obyv. (1880), hejt. a okres Mnichovo Hradiště (1 h. jihozáp.), býv. dom. fara, pošta Bakov. — 18) B. Německá (něm. Deutsch Běla), farní ves a statek allodiální t., 163 d., 1046 něm., 121 čes. ob. (1880), hejtm. a okres Polička (4½ hod. jihových.), chrám Všech Svatých jest od r. 1745 farním, pošta, škola, zámek a pivovar. V XVIII. století byla B. v držení hr. Desfours Walderode, jakožto panství fideikom.; r. 1809 koupil panství Bělou svobodný pán z Bartensteina; po smrti téhož sňatkem ovdov, manželky s hr. Logothettym dostalo se v držení hr. Logothettyho; nyní náleží statek soukromému fondu císařskému. — 19) B. Nová a Stará, farní ves t., 131 d., 1046 něm. a 4 č. ob. (1880); hejtm., okr. a bývalé dom. Děčín (3/4 h. sev.-záp.), lok. chrám sv. Františka Seraf., obec a škola; pošta Podmokly. — 20) B. Nová[red 3] (něm. Neu Bělá), ves t., 52 d., 257 něm., 24 čes. ob. (1880), hejt. a okres Polička (4 h. jihových.), býv. dom. Bystré, fara Rabín, pošta Březová (Mor.). — 21) B. Rohovladova[red 4], farní ves t., 62 d., 489 ob. čes. (1881), hejtm. a býv. dom Pardubice, okres Přelouč (1¼ h. sev.-vých.), chrám sv. Petra a Pavla býval ve XIV. stol. plebánem opatřen, v XVII. stol. byl filiální do Přelouče, r. 1781 založ, zde lokalie, která se stala r. 1807 farou. »Method« (VII. str. 29.). red.
22) B. (Albendorf), ves u Jevíčka na Mor., má 125 d., 672 čes. a 96 něm. obyv. Ves spojena ze dvou obcí: B-lé a Malonínu. Bělá přifařena do Jevíčka, Malonín do Opatovic. Tč. — 23) B. Nová (Neu-Biela), ves t., okres Mor. Ostrava, hejtm. Místek, 74 d., 543 obyv. čes.; na blízku zbytky opevnění, které tu generál Laudon pro hrozící vpád pruský r. 1790 dal zříditi. — 24) B. Stará, ves t., okres Mor. Ostrava, hejtm. Místek, 205 d., 1598 ob. čes., fara, škola, pošta, obč. záložna.
25) B. Zámecká (pol. Biała Zamkowa,něm. Biala mit Burgrecht), ves ve Slezsku těšínském u Jablunkova[red 5], 30 d., 307 ob., z těch 281 národnosti polské, 13 něm. red.
26) B. (maď. Szepes Béla), jedno z býv. 16 spišských měst v Uhrách se zřízeným magistrátem, v župě spišské, na lev. bř. Popradu, má 2574 něm. a slov. ob. (1888), řím.-kat. a ev. luth. farní chrámy, obecnou a kat. elem. školu, opatrovnu chud., telegraf, poštu a sirné prameny s lázněmi. Jest zde velmi rozměrná krápníková jeskyně, vůkolním lidem »mléčnou děrou« nazývaná, pak jeskyně jiná »alabastrová« a »jeskyně ledová«. — 27) B. Košická (maď. Kassa Béla), ves t., v župě abaujtornánské, okr. košickém, s 1150 slov. obyv. (1880), řím.-kat. far. chrámem a elem. školou. Má doly na měď a železo a břidlicové lomy. — 28) B. Valašská, ves t., v župě nitranské, okrese prievidzském, s 2991 slov. obyv. (1880), kat. farním chrámem, školou a poštou. Obyv. živí se sklenářstvím. Rz.