Ottův slovník naučný/Bílsko

Údaje o textu
Titulek: Bílsko
Autor: Matouš Václavek, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 71-72. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Bílsko
Související články ve Wikipedii:
Bílsko (okres Olomouc), Bílsko (okres Strakonice), Bílsko (Polsko), Bílsko u Hořic, Bílsko-Bělá
Č. 568. Znak města Bílska

Bílsko: 1) B. (místně Blsko), ves v Čechách, v hejtman, královéhradeckém, v okrese hořickém (1/2 hod. záp.), se 30 d. a 195 obyv čes. (1880), farou, školou a lázněmi. Jako nejstaršího držitele B-ska známe k r. 1386 Zdislava z B-ska, jemuž náležíval plat 2 kop 9 gr na Libonicích. R. 1546 Jiří Kopidlanský z Kopidlna, majitel B-ska, prodává B. Jindřichu Haugvicovi a Janu i Václavu, bratřím jeho, z Biskupic se píšícím, za 663 kop gr. českých. V druhé polovici XVI. stol. jest B. jedním ze statků, jichž nabyla rodina Karlíků z Nežetic, která tou dobou soustředila v rukou svých značnější zboží. Sirotek Anna Karlíkovna z Nežetic prodala r. 1594 tvrz B. s jiným zbožím Albrechtu Vladislavu Smiřickému ze Smiřic na Hořicích. Tím spojen stateček bílský s pansvím hořickým. Jediné dvůr poplužní sám zůstával v cizí držbě. Tak známe k r. 1622 jako držitele dvoru bílského Sigmunda Maternu z Květnice, k r. 1628 Jindřicha Maternu z Květnice, jenž stateček svůj, dvůr poplužní v B-sku, s poplužím a mlýnem pode vsí a s krčmou výsadní prodal za 6000 kop gr. míš. Albrechtovi z Valdšteina, jenž nedlouho před touže dobou (1623) hořického zboží nabyl. Tu B. prohlášeno za fridlandské léno. Od této doby sdílí B. osud se vším panstvím hořickým. B. jest jednou z osad českých, jež při emfyteusi dvorů (1789) osazena kolonisty německými, hlavně z nedalekého Dubence povolanými. — 2) B., ves tam., hejtm. Jičín, okres Libáň (5 km jihových.), býv. dom. Velíš a Vokšice, fara a pošta Kopidlno; 43 d., 298 obyv. čes. (1880). — 3) B., též Bílské, farní ves tamže, hejtm. Písek, okres a pošta Vodňany (8.5 km sev.-záp.), býv. dom. Protivín, škola, farní chrám sv. Jakuba ze XIV. stol., opravený v XVII. st.; 38 d., 255 ob. čes. (1880). Samota: U Toušků a mlýn. — 4) B. (polsky Bielsko, něm. Bielitz), město ve Slezsku, při Bělé na hranici haličskoslezské, sídlo hejtmanství a okres, soudu, má s předměstími 13.060 obyvatelů něm. (1880), evang. ústav učitelský, starožitný zámek knížat Sulkowských, kteří mají název vévod z Bílska, pěknou zahradu zámeckou. Znamenitý průmysl a obchod s vlnou, suknem, obilím, stroji, vínem uherským a haličskými surovinami; hlavní skladiště haličské soli. — Znak (viz vyobr. č. 568) jest štít kolmo rozpůlený, v pravém poli modrém půl orlice se zlatým pruhem a listem jetelovým na křídle; v levém, červeném, tři lilie nad sebou. Nad štítem poprsí biskupa s berlou. — 5) B., ves na Moravě, hejtmanství, okres, pošta Litovel, fara Cholín, škola; 42 d., 258 obyv. čes. (1880). Vck.