Ottův slovník naučný/Bílek z Bilenberka
Ottův slovník naučný | ||
Bílek (osoby) | Bílek z Bilenberka | z Bílenberka |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Bílek z Bilenberka |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 56. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Jiří Bílek z Bilenberku |
Bílek z Bilenberka Jiří, nar. ku konci XVI. stol. v Chrudimi z rodičů katolických; studovav v Praze pod jesuity dosáhl hodnosti mistra svobodného umění; vysvěcen na kněžství byl r. 1615—20 farářem v Chotěšově. Po vypovědění kněží evangelických z Čech stal se děkanem v Chrudimi (1623—26), kdež byl jeho bratr M. Václav cís. rychtářem, s nímž společně pilně k tomu hleděl, aby obyvatelstvo tamní i okolní do lůna církve katolické po dobrém uvedl. Z Chrudimě byl přeložen do Hory Kutné a odtud za děkana do Staré Boleslavi, načež pro své šlechetné zachování a horlivost pastýřskou majestátem v Řezně 6. listop. 1630 daným povýšen byl i s bratrem svým Václavem, cís. rychtářem v Chrudimi, do stavu šlechtického s titulem z Bilenberka. V Staré Boleslavi působil po 20 let získav sobě v tehdejších strastiplných létech válečných velikých zásluh o proboštství zvláště tím, že odvezl před nepřítelem divotvorný obraz P. Marie a poklad kostelní do Prahy (1639), vystavěl opět kapli sv. Kateřiny a pilně spisoval paměti proboštství toho v Diarium decani. Ku konci 30leté války přesazen byl na arcijahenství do Českého Krumlova, kteréž rovněž zvelebil a arcijahnům právo pontifikálií v Římě (r. 1655) vymohl. Zemřel r. 1657 zřídiv kšaftem svým mimo jiná nadání milosrdná také dvě fundace pro studující z rodiny Bílkovy pocházející, a kdyby těch nebylo, pro chudé studující v Čechách neb na Moravě zrozené. Sepsal též několik spisův asketických, mezi nimiž český Budič křesťanský (Praha, 1619).