Ottův slovník naučný/Bílek
Ottův slovník naučný | ||
Bílek (ves) | Bílek | Bílek (osoby) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Bílek |
Autor: | Jan Janošík, Ivan Horbaczewski, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 55–56. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Bílek |
Bílek: 1) B. (albumen) tvoří u četných nižších i vyšších tvorův obal vajíčka a slouží později embryu za výživu. Nalézá se i u vajíček holoblastických i meroblastických. I u králíka jest dle Bischoffa kolem vajíčka tenká vrstva bílku. V největším množství nalézá se b. u vajec reptilií a ptáků. B. nemá (hlavně u nižších tvorů) určitější skladby. U ptáků lze nalézti však jistou strukturu. Kolem žloutku uložena jest tu vrstva b-ku tuhá, která k oběma pólům vejce se táhne ve způsobě stočených pentliček, zvaných chalazae. Tyto chalazy dosahují pólu ostrého a upevňují se na hustší povrchní vrstvu b-ku uloženou pod membrana testae (blánku to tuhou, pod skořápkou se nalézající, též blánka papírová zvanou); za to pólu tupého nedosahují. Toto uspořádání drží žloutek ve vejci ve volné poloze zavěšený. Na tuto hustou vrstvu následuje střídavě několik řidších a hustších vrstev, z nichž poslední ukazují zřejmé uložení spirální. Vrstva nejpovrchnější jest opět nejhustší. U malých ptačích vajíček uložen jest b. při pólu ostrém a žloutek na něm plave. B. jest produkován buď jen od buněk vejcovodu, nebo, což jest častější, jsou s vejcovodem ve spojení zvláštní bílkové žlázy, které na př. u ptáků vloženy jsou do stěny vejcovodu samého. — B. vaječný jest tekutina průsvitná, slabě opalisující, spec. váhy 1,045, reaguje alkalicky a obsahuje 85—86 % vody a 14—15 % látek pevných. Látky pevné skládají se hlavně z albuminu vaječného, malého množství globulinu, velmi skrovného množství tuků (oleinu a palmitinu), mýdel a cukru hroznového a neorgan. solí, které mají podobný sklad jako soli obsažené v serum krevním. JJ. Hi.
2) B. v botan. viz Endosperm.