Bílejovský Bohuslav, spisovatel český (* okolo 1480 v Malíně u Sedlce — † 8. led. 1555 v Praze). Mládí své prožil nepochybně v Kutné Hoře, odkudž pravidelně „z Hor Kuten, jinak z Malína“ se psává. Oddal se na stav duchovní a vysvěcen byv na kněze, kaplanoval nějakou dobu na Mělníce a v Čáslavi, načež stal se v Kutné Hoře knězem oltářníkem u sv. Barbory a tu po mnoho let službu duchovní zastával. Po r. 1530 vyskytuje se již jeho jméno v Praze; byl tu farářem nejprv u sv. Lazara (1532—1534), pak u sv. Michala na Starém městě (1534) a současně zasedal v kněžské radě pod obojí čili v konsistoři dolejší, avšak jen kratičký čas, neboť již r. 1535 poslán byl jakožto zvláště způsobilý za faráře do Tábora, by tam scestná „kázání přetrhl, kteráž se v kostelích dějí, když se služby Boží a modlitby konají“. R. 1539 byl opět v Praze farářem u sv. Linharta a rovněž členem konsistoře; r. 1540 zastával též místo kazatelské u P. Marie před Týnem a r. 1541 dán za faráře k sv. Klimentu na Poříčí; téhož ještě roku přešel na faru sv. Kříže. Poslední doby života byly mu ztrpčeny těžkou chorobou, tak že služeb duchovních nemohl konati; útulek našel u svého přítele Pavla Bydžovského, příjmením Smetany, faráře u svatého Havla, jemuž za to v poslední vůli jměníčko své odkázal. Pochován při kostele svatohavelském. — B. po celý svůj život byl horlivým kališníkem starého rázu čili přívržencem té strany pod obojí, kteráž se jen způsobem přijímání lišila od katolíků. Konservativné toto stanovisko pojilo jej těsně s nejráznějšími obhájci starověrného směru, zejména s knězem Pavlem Bydžovským od sv. Havla, Blažejem Nožičkou, opatem na Slovanech, M. Janem Chocenským a j., i bylo příčinou, že ve starších i novějších úchylkách náboženských spatřoval nejhříšnější ohavnost, proti níž každé zbraně užiti jest dovoleno. Nejpatrnějším toho svědectvím jest jeho tendenční a polemické dílo, r. 1532 dokončené a nadepsané Kronika česká: zpuosob víry křesťanské pod obojí zpuosobú těla a krve Pána Jezu Krista i také pod jednú v sobě obsahuje: opět Valdenských náboženství, též i jiných sektařuov u víře zpletených obyčeje ukazuje vše pořádně. Jest to jakási kronika církevní o třech částkách; z těchto první podává historický důkaz, že přijímání pod obojí způsobou v Čechách od zavedení křesťanství až po dobu Husovu bývalo nepřetržitým obyčejem, druhá vykládá o vzniku a rozvoji kacířstva v obnovené církvi české, zejména při výstředních sektách táborských, a třetí obrací se hlavně proti učení Bratří českých čili Pikhartův naznačujíc zároveň, jak by se přítrž měla učiniti vzrůstajícím roztržkám náboženským. Jádro celé knihy jest obsaženo v části první, namířené proti stížnosti stavů pod jednou, kteráž r. 1531 na sjezdě stavův a kněží pod obojí v Praze přednesena byla, že totiž sto padesát farářův katolických od kališníků bezprávně a proti platným úmluvám se svých míst bylo vypuzeno; měloť tu býti ukázáno, že kališníci nedopouštějí se nižádné křivdy, přivlastňují-li si kostely strany pod jednou, poněvadž takto jen původního a přirozeného práva svého se domáhají. Za tím účelem B. snesl mnoho zajímavých dokladův a podrobností, ale používal takových věcí obyčejně jenom tendenčně a zcela strannicky, neb aspoň povrchně a nesprávně, tak že dovozování větším dílem spolehlivosti jest prázdno. Přes to však B-ského nauku o historii kalicha nekatolíci čeští s povděkem přijali a nejednou ji opětovali, jako na př. Br. Jafet, Pav. Stránský a skladatel Historie o těžkých protivenstvích církve české. Také v ostatních dvou částkách své kroniky B. nejednu podal zajímavou zprávu drobnější i zevrubnější; avšak i tu počínal si nad míru stranně a nezřídka vášnivě. Celek původně byl vydán roku 1537 v Norimberce, v tiskárně Václava z Ústí, nákladem M. Jana Chocenského (str. 155 v malé 8°, s 5 dřevoryty), a patří za našich dnů k největším vzácnostem typografickým. Nové vydání jazykem obnoveným a s četnými poznámkami ku prvé části opatřil kněz Jos. Dittrich (Skalický) v Praze r. 1816. Původní exemplář, uložený v pražské knihovně univ. (sign. 54. D. 165), pochází z bibliotéky někdy Vunšvické. Poslední vůli B-ského otiskl Frt. Dvorský v Musejníku r. 1884 str. 108. — Srovnej Kalousek, O historii kalicha v dobách předhusitských (Výr. zpráva obecn. gymn. reálného v Praze, 1881); Borový, Jednání a dopisy konsistoře katolické i utrakvistické, díl I. (1868); Jireček, Rukovět, I. Thř.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Bohuslav Bílejovský