Bílé moře, záliv Sever. Ledového moře mezi 64°—69° sev. šíř. a 30°—42° vých. dél., počíná mezi mysem Kaninským a Svatým mysem (Svjatoj nos), dále na jihu šíří se značně mezi poloostrovem Kolou a gubernií archangelskou, zaujímajíc rozlohu 72.545 km². Čtyři větší zálivy: Mezeňský mezi mysy Konušinem a Voronovem na sev.-vých., Archangelský a Oněžský na jihu, Kandalacký na záp. a kromě nich množství menších zátok proniká z B-ho m. do pevniny. Rozčleněné pobřeží jest na sev. a záp. skalnato, na východě pak tvoří písčitou rovinu, pokrytou velkým počtem jezer, kteráž namnoze jsou spojena s mořem. Jednotlivé části jeho mají různá jména; vých. břeh zálivu Archangelského sluje Zimním pobřežím, záp. břeh Letním pobřežím, vých. pobřeží sluje na sev. břehem Korelským, na jihu Pomořským, sev. pak pobřeží na poloostrově Kole nazývá se na záp. Kandalackým břehem, na vých. Terským břehem. Obyvatelstvo skládá se kromě ruských kupců ze Samojedů, Loparův a Čudů, kteří provozují honbu, lov ryb a tuleňů. Ostrovy v B-m m-ři jsou sice četny počtem, ale většinou malé a zaujímají dohromady pouze 493,7 km²; největší z nich jsou Slavičí ostr. (Soloveckije ostrova) v zál. Oněžském s klášterem z r. 1429 a Mroží ostrovy (O. Moržovec) v zál. Mezeňském. Veliké množství řek odvádí své vody do B-ho m. a některé z nich vynikají délkou toku i značným množstvím vody, zejména Mezeň, Kuloj, Solotica, Dvina Severní, Oněga, Vyg, Kem, Varzucha a Ponoj. Hloubka moře není značná měříc na sev. 85 m, na jihu pouze 45—65 m, ve středu však přece dosahuje 130—360 m; solnatost vody jest menší než v Sever. Ledovém moři obnášejíc 2,6 %, teplota její pak (v červenci 1876) na povrchu má 9,4°—15 °C. v hloubce 90—300 m činí −0,4° až −1,4 °C. Příliv vniká do B-ho m. se značnou silou a jeví se nejmocněji na ostrovech v zálivě Mezeňském. Po velkou čásť roku pokryto jest B. m. ledem a jenom po 150—170 dní bývá ho prosto; následkem toho trvá plavba na něm pouze od května do konce září, a tu ještě trpí častými i hustými mlhami a značným počtem mělčin, které však zase prospívají tím, že zadržují spousty ledových ker. Pro bezpečnost plavby zřízeny jsou na mnohých místech majáky; archangelský přístav jest sice příliš vzdálen, avšak poskytuje aspoň 500 lodí bezpečného úkrytu. Dvěma průplavy, jež spojují Severní Dvinu s Volhou a Dněprem, zřízena jest cesta z B-ho m. do moře Černého a Kaspického. Obchod bělomořský provozuje se hlavně na ruských lodích, jež vyvážejí mořskou pěnu, len, lněné semeno, obilí, solené maso, sádlo, dehet, smůlu, surové kůže a dříví, přivážejí pak víno, ovoce, cukr, kávu, sukna, papír, kovy, sůl a j.; roku 1888 vyvezeno plodin za 1.674.145 rub., surovin za 5.249.501 rublů, průmyslových výrobků za 33.483 rub.; naproti tomu dovezeno plodin v ceně 801.741 rub., surovin v ceně 101.277 rub. a tovarů v ceně 36.713 rublů. Roku 1887 připlulo do B-ho m. z ciziny 655 lodí o 170.204 tunách, obchodem pobřež. zabývalo se 1073 lodi o 103.832 tunách. Nejdůležitějším místem přístavním i obchodním na pobřeží bělomořském jest Archangelsk, vedlé něho pak vynikají menší přístavy Mezeň, Oněga, Sumskij posad a Kem. Slované provozovali plavbu po B-m m-ři již ve XII. stol., evropskému však obchodu otevřel B. m. anglický plavec Richard Chancellor, jenž roku 1553 hledaje Severním Ledovým mořem cestu do vých. Asie sem připlul. Angličané obdrževše od cara Ivana IV. rozmanité obchodní výsady zřídili anglickomoskevskou společnost obchodní, založili potom při ústí Sev. Dviny nynější Archangelsk a monopolisovali veškeren obchod bělomořský. Teprve car Aleksej Michajlovič otevřel přístav archangelský r. 1648 lodím všech národů. Petr Veliký podporoval obchod bělomořský ze všech sil, ale nabytí krajin baltických a rozkvět Petrohradu podryly jej, tak že od té doby již nenabyl dřívější důležitosti. Za krymské války připlulo do B-ho m. anglickofrancouzské loďstvo a ohrožovalo od Slavičích ostrovů pobřeží ruské. p.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Bílé moře