Ottův slovník naučný/Béthléhem

Ottův slovník naučný
Béthoron	Béthléhem	Bethlehem

Údaje o textu
Titulek:	Béthléhem
Autor:	Alois Jirák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. s. 903. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Betlém
Související články ve Wikipedii: Efrat

Béthléhem (dům chleba), dříve Efrata (úrodnost), městečko v území Júdově v Palestině, zvané po výtce též »městem Dávidovým«, 7·5 km již. od Jerusalema. Ač mnohá biblická událost na toto místo se váže (místo smrti a hrobu Rachelina, bydliště Booza a Ruth, rodiště Dávidovo), přece ze všech nejdůležitější jest ta, že zde narodil se Ježíš Kr. a to dle ústního podání v jeskyni, nad níž stojí kostel blah. P. Marie již ok. r. 330 od císaře Konstantina a jeho matky Heleny vystavěný. Že tato jeskyně jest pravým rodištěm Spasitelovým, jest téměř nade všechnu pochybnost zjištěno. Neboť již nejstarší otcové a spisovatelé církevní označují s největší jistotou jeskyni u B-a za rodiště Kristovo; tak sv. Justin muč., který byv okolo roku 100. v Palestině v Sichému narozen místo toto vlastníma očima viděl (Dialogus cum Tryphone c. 78); ano i sám posměvač Celsus ok. r. 150 o této jeskyni mluví (Orig. contra Celsum I., 51.); a poněvadž tato jeskyně u B-a byla a jest tam jediná, nelze o jiné tato svědectví vykládati. Mimo to měli křesťané tuto jeskyni od nepamětných dob v největší úctě, kterou chtě zmenšiti, kázal císař Hadrián roku 137 postaviti tu modlu Adonisovu, čímž právě známým zůstalo toto místo, až císař Konstantin modlu odstranil a kostel zde vystavěl. (Euseb., Vita Const., III., 41.; S. Hieron., Epist. ad Marceli., 46.) Kostel tento jest uvnitř bez předsíně 57⅓ m dlouhý, 26⅓ m široký a má 5 lodí, které tvoří 4 řady po 11 nádherných korinthských sloupech. Nejhlav. částí celého kostela jest »jeskyně narození Páně« pod presbyteriem, do níž vede 15 schodův a v jejímžto středu nalézá se nápis na stříbrné hvězdě: Hic de virgine Maria Jesus Christus natus est. Obšírnější popisy kostela tohoto a B-a podávají různé cestopisy: Krištofa Haranta z Polžic, Cesta do Benátek, odtud do sv. země; Chmelíček, Cesta do sv. země; Krištůfek, Cesta a pouť do Egypta a sv. země a j. Kolem kostela mají teď františkáni, Řekové, Arménové, ano i protestanté své domy. Nynější B. jest městečko malé s 3000—5000 obyvatelů, hlavně křesťanských, již živí se pěstováním oliv a pšenice, zhotovováním růžencův, křížkův atd. Jrk.