Ottův slovník naučný/Bábolna
| Ottův slovník naučný | ||
| Babolky | Bábolna | Babonić |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bábolna |
| Autor: | Vilém Dokoupil, František Brábek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 15–16. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Bábolna: 1) B., ves v župě hunyadské v Sedmihradech, poblíž řeky Maroše, s 954 rumunskými obyvateli (1880), v úrodné krajině. Obyvatelé zabývají se ovocnářstvím a dobyt. kářstvím. Hodinu cesty k záp. od B-ny prýští ve výši 195 m nad hladinou moř. pět silných vřídel (teploty 31.2° C.), dávajících dobrou kyselku. Zařízení lázeňská jsou co nejskromnější. Dkl. — 2) B., ves v boršodské župě, s 698 maď. obyv., památná tím, že se na blízku ní vyorávají často starožitnosti římské. Pošta Tisza Füred. — 3) B., ves v komárenské župě, jižně od Komárna, na pravém břehu Dunaje. Zde nalézá se proslulý státní hřebčinec roku 1807 založený (filiálka mezöhegyešského), který zaujímá asi 4000 hektarův úrodné lučnaté a lesnaté půdy a v kterém se hlavně arabští plno- i polokrevní hřebci pěstují. Koncem r. 1884 bylo tu 514 koní, z nichž bylo 5 plnokrevných arabských hřebcův a 23 právě takových kobyl, dále 3 polokrevní hřebci a 117 takových kobyl. V srpnu 1885 dodáni byli sem bezprostředně z Arabie 4 hřebci a 5 kobyl. Výška koní zdejších kolísá mezi 159-168 cm; vytýká se jim krátký, nedobře stavěný kohoutek, příkré plece a slabá prsa. Rozsáhlé pastviny hřebčinci náležející chov velmi usnadňují. Hřebčinec řídí na ten čas jeden podplukovník s podřízenými důstojníky; mimo tyto skládá se personál z jednoho lékaře, 3 zvěrolékařův a ze 165 mužů. Dne 28. pros. 1848 porazil zde rak. generál Ottinger Maďary. Bbk.