Ottův slovník naučný/Bába porodní
Ottův slovník naučný | ||
Baba ludova | Bába porodní | Bába slepá |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Bába porodní |
Autor: | Karel Schwing |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 5. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Porodní asistentka |
Bába porodní, též babička (latinsky obstetrix, franc. sage-femme, zřídka accoucheuse, angl. midwife, ital. levatrice, něm. Wehemutter, Hebamme), jest žena, která na některé porodnické škole státem k tomu účelu zvláště zřízené se po několik měsíců cvičila, pak zkoušku s prospěchem odbyla (b. diplomovaná, zkoušená) a osvojila si takové vědomosti, aby nejen dovedla patřičně ošetřovati matky a novorozence při normálním těhotenství, porodu a šestinedělí, nýbrž hlavně aby záhy a bezpečně poznala každou odchylku od pravidelného průběhu v různých těchto stavech, aby bezodkladným povoláním lékaře postarala se o rychlé odčinění nebezpečí hrozícího matce nebo plodu a jen za jistých nutných okolnosti (v odlehlých dědinách, na samotách, v horách, kdy lékař není hned po ruce a pomoci okamžitě třeba a p.) sama dle pokynů na škole jí vštípených pomocně zakročila. B. p. náleží tudíž vedlé lékařů, ranhojičů a zvěrolékařů do kategorie osob zdravotních a jest podrobena revidované instrukci vydané minist. vnitř, zálež. ze dne 4. června 1881 se všemi dodatky. Dozor nad b-bou p. vede politický úřad I. instance (úřad obecní, okresní hejtmanství, magistrát), lékaři zeměpanští a okresní. Jméno b-by p. pochází odtud, že v dávných dobách, kdy nebylo ještě zvláštních ústavů vyučovacích pro báby, přisluhovaly ženám při porodu výhradně jen stařeny, domněle zkušené, beze všeho předběžného odborného vzdělání, jak ještě se děje tu a tam, kde zkoušených bab porodních není; báby takové slují pokoutní, nediplomované, a obecenstvo mělo by se jim ve vlastním prospěchu ze sterých důvodů vždy vyhýbati. (Viz Babictví.) Schg.