Ottův slovník naučný/Bába

Ottův slovník naučný
Baba	Bába	Baba ludova

Údaje o textu
Titulek:	Bába
Autor:	Primus Sobotka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 5. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Bába v mythologii slovanské jest personifikací deštivého mračna, jakož Slované vůbec v mračnech sobě představovali ženy, které způsobují déšť. Podnes u nás o mračnech se říká: „Báby vstávají, bude bouřka“, a ten kout nebes, z kterého obyčejně bouřky přicházejí, sluje „babí kout“. U Slovinců jest „vehtra baba“ královnou bílých žen (oblaků), přebývá v horách, lesích a jezerech a v zimě dělá sníh, jejž nazývají „babí kaší“. U Rusů jest Jaga-baba personifikací vichřice a bouřlivého mračna (viz Ježibaba). A kdežto sličný jinoch Jarilo jest představitelem jarní přírody, stala se mračná B. personifikací doby zimní, kterou Slovinci v podobě slaměného hastroše v středopostní středu upalují (babo žagajo), jako jinde vynášejí a topí smrť čili Moranu, kterou v Drienčanech na Slovensku nazývají Babou. Když v březnu nebo počátkem dubna udeří opět mráz a napadne sníh, říkají tomu Srbové babini jarci (kozlíci) nebo babini ukovi. — Že by Zlatá B. bývala u Slovanů bohyní léta, jak tomu chtějí někteří, nelze dokázati. — Babí léto znamená prostě pozdní léto a nemá významu mythologického. Sob.