Údaje o textu
Titulek: Azolla
Autor: Josef Velenovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1133-4. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Azola

Azolla Lam. (viz vyobr. č. 387.), rod rostlin z řádu kořenoplodých (Rhizocarpeae), nejbližší rodu Salvinia. Malinké rostlinky, splývající na vodě tůní, močálů, zátok a p. Dva druhy jsou americké, jeden australský a jeden habešský. Nyní se také hojně v Evropě pěstují v zahradách botanických. Svým rozvojem a postavením systematickým jsou to rostlinky velice zajímavé. Podobají se celkem drobným Jungermanniím nebo jiným játrovkám. Lodyžky jsou mnohokráte rozvětveny, nesou dlouhé kořínky a jsou dvouřadé, hustě posázeny dužnými, zelenými lístky, jež jsou ale rozděleny ve dva laloky, tak že zdánlivě tvoří řady čtyři, z nichž dvě jsou ponořeny a dvě vzplývají po vodě. Vrchní dužnatý lalok má v pletivu svém velké vzdušné dutiny, do nichž vedou průduchy (stomata), a v nichž žije pohostinsku v koloniích řasa Nostoc. Sporocarpie (plodnice) sedí v různém počtu za lístkem dužným, a sice na starší části rostlinky. Macro- i microsporocarpie jsou na témže individuu a odpovídají úplně sorům kapradin. Sporocarpie obsahující microsporangie, jež leží ve zvláštních, kulovitých, houbovitých těliskách (massulae), jsou stopkaté. Těliska tato plovou ve vodě a zachycují se pomocí kotvičkovitých chloupků (glochidy) na macrospoře, již pak vyniknuvší microspory zúrodňují. Macrosporocarpie obsahují jediné macrosporangium, jež v čas dospělosti svrhši zevní jemnou blanku obaleno jest tvrdým, jamkovitě vyštěrbeným episporiem. Jamky tyto bývají naplněny vzduchem, čímž snadno macrosporangium pluje ve vodě. Také se na nich snadno zachycují massuly. Nad macrosporangiem rozlišuje se pletivo ve 3 houbovitá, vzduchem nassátá tělesa, jež pak visí na stopkách na konci zvláštního sloupku z macrosporangia vycházejícího. Těliska tato jsou plovacími přístroji, unášejícími ve vodě macrosporangium, jež by jinak svou váhou kleslo ke dnu vody. Zúrodnění samo, založení embrya a klíčení jest posud u A-lly málo známo. Důkladnou práci o A-llách napsal Strassburger (Jena, 1873). Vský.