Ottův slovník naučný/Aventure
Ottův slovník naučný | ||
Aventura | Aventure | Aventurier |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aventure |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1100. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD anon 70 |
Aventure [avantýr], franc., z lat. adventurus, co přijíti má, z čehož něm. Abenteuer, dobrodružství. Středověcí básníci němečtí s látkou ke dvorské poesii převzali také název od Francouzův a zvali smělý skutek rytířský aventiure, později i zprávu o takových odvážných činech, i pramen, z něhož byla čerpána, až konečně vznikla úplná personifikace, a »Frau Aventiure« bylo jim tolik, jako básníkům klassickým Musa. — A. grosse [a. gros], italsky avventura grossa, odvážlivý obchod, vynaloží-li kdo sumu nějakou na vypravení lodi kupecké očekávaje velikého zisku, zdaří-li se podnik, ale vzdávaje se kapitálu, ztratí-li se loď.