Ottův slovník naučný/Avedik
Ottův slovník naučný | ||
Aved | Avedik | Aveiro |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Avedik |
Autor: | Karel Irenej Černý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1096. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Avedik (Avetik), patriarcha schismatických Armenů tureckých (* v pol. XVII. st. — † 1711), byl zvolen r. 1702 patriarchou, a osudy jeho jsou zajímavým příspěvkem k posouzení diplomatických pletich franc. dvora a vyslanectva u Vys. Porty. Za sporů gregoriánských a katolických Armenů byl vlivem bezohledného franc. vyslance hrab. Ferriola sesazen, uvězněn a poslán do Syrie. Když však Armeni sebrali značnou sumu pro velkého vezíra, byl A. propuštěn a r. 1704 znova dosazen za patriarchu, čímž plány katol. strany byly zmařeny. A. snažil se dohodnouti se s vyslancem Francie, protektorky východních křesťanů, ale marně. Již r. 1706 byl opět sesazen a poslán z Cařihřadu do Jerusalema; avšak Ferriol návodem jesuitův podplatil čavuše, který měl ho provázeti, a na cestě u ostrova Chiu byl A. zajat a poslán do Marseille. Porta reklamovala jej u franc. vyslance, ale ten směle zapíral. Rovněž Ludvík XIV. zapíral; ale přes to dal A-а uvězniti do vzdáleného klášt. bened. na Mont Saint Michel, tak že úplně zmizel, a ani hr. Ferriol o něm nevěděl. Všecky žádosti A-ovy, aby byl postaven před soud, byly marny, a král lživě psal r. 1707 velvezírovi, že A. již zemřel. V pros. r. 1709 byl A. dán do pařížské Bastilly, kdež na duchu i na těle zmořen odpřisáhl r. 1710 před arcib. paříž. schisma a byv posvěcen za katol. kněze žil na svobodě až do 21. čce 1711 v Paříži. Zápisky jeho v armen. jaz. jsou v paříž. archivu. Chevalier de Taulès ve spise vydaném r. 1825 dokazoval, že »muž se železnou maskou« a A. jsou jedna osoba, ač mylně, neboť onen byl do Bastilly vsazen již r. 1698, A. teprve roku 1709; ale přes to má jeho spis zásluhu, že první odhalil toto státní tajemství, kdežto Topin první podal vylíčení smutného osudu A-ova dle úředních pramenů. Viz čl. V. Gablerà »Muž se železnou maskou« v Osvětě, 1879. Čý.