Ottův slovník naučný/Authentica

Ottův slovník naučný
Authari	Authentica	Authenticae

Údaje o textu
Titulek:	Authentica
Autor:	Leopold Heyrovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1077. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Authentica (charta) nebo authenticum (instrumentum) je řádně vyhotovená, pravoplatná listina na rozdíl od konceptu neb opisu. Jména toho užívá se obzvláště o listinách biskupů stvrzujících pravost ostatků, které těmto přikládány bývají. – V právnictví A. neboli Liber authenticorum slově od dob bolognských glossátorů sbírka 134 novell Iustiniánových, daných mezi l. 535–556. Novelly řecké jsou v ní podány ve slovném překladě latinském, mezi ně pak jsou přijaty některé původně latinské. A. byla zhotovena nepochybně v Italii a jest snad, jak Zachariä (Sitzungsber. d. Berl. Akad. 1882, 993.) dovozuje, officiální sbírkou novell, vyhlášenou k rozkazu Iustiniánovu pro Italii koncem r. 556. Sbírky této, kterou znal již Irnerius na rozhraní XI. a XII. stol. a překonav pochybnosti, oproti výtahu z novell dříve známém (zv. Epitome Iuliani) uznal za authentický text novell, užívalo se jako textu authentického též při učení bolognském. Od právníků bologn. byla a. rozdělena na devět collationes, do nichž bylo však vřaděno pouze 97 novell, kdežto ostatní jakožto nepraktické (inutiles, extravagantes) bývaly buď naprosto vynechány, nebo jen v dodatku připojeny. Nejnovější vydání pořídil G. E. Heimbach (1846–1851). Srv. Biener, Gesch. der Novellen Justinians (1824); Savigny, Gesch. d. röm. Rechts im Mittelalter (2. vyd., 1834, III., 490.) a Prolegomena k Heimbachovu vydání. Hý.