Ottův slovník naučný/Auskultant
Ottův slovník naučný | ||
Auskultace | Auskultant | Auslauf |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Auskultant |
Autor: | František Kropsbauer |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1056. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Auskultant |
Auskultant (z lat.), titul soudních úředníků do služby státní vstoupivších, než dosáhnou hodnosti adjunkta, kteří buď prakticky ke zkoušce soudcovské se připravují, aneb jí vykonavše, pomáhají v soudnictví v týchž funkcích jako adjunkti. A-i jsou úřednici státní trvale zřízení, avšak nikoli pro určité místo úřední, nýbrž pro celý okršlek jednotlivých vrchních soudů zemských. Právo jmenovati a-y přísluší soudu vrchnímu, a president jeho přiděluje jmenovaného do určitého sídla úředního, dle kteréhož se pak řídí, jak nyní všeobecně uznáno, též domovské právo a-ovo. Zvláštní podmínkou k dosažení úřadu a-a jest vykonání právnických studií a tři theoretických zkoušek státních neb hodnost doktora práv a konečně zkusná praxe u soudu, nejméně 6 neděl a nejvíce 3 měsícův. A-i, jako úředníci výpomocní, kteří mají pouze povahu úřednickou vzhledem k své veřejné funkci, nemají služného, nýbrž pouze plat výpomocný (adjutum) 600 zl. neb 500 zl., aneb jsou bez adjuta; jinak jsou zařaděni mezi úředníky XI třídy hodnostní. Trvale systemisovaných a-ů jest v Rakousku 700 s adjutem a 302 bez adjuta, z čehož připadá na Čechy 178 a 79, a na Moravu i Slezsko 67 a 26. Kr.