Ottův slovník naučný/Astrolabium

Údaje o textu
Titulek: Astrolabium
Autor: Gustav Gruss
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 926. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Astroláb

Astrolabium, astroláb, název různých astronom. přístrojův: a) tolik co armilla neb armillární sféra (v. t.); b) zvláštní odrůda armill, popsaná od Ptolemaia v Almagestu V., 1., na níž místo rovníku a kruhu deklinačního zaujímá ekliptika a pohyblivý kruh šířkový; c) dělený kruh nebo polokruh s alhidádou průzory opatřenou k měření úhlů; d) stroj Hipparchem vynalezený, založený na principu stereografické projekce, obyčejně a. planisphaerium nazvaný. Jedna strana (dorsum) nese kruhové dělení s alhiádou k měření úhlů, druhá strana (mater), opatřená dělením hodinovým, nese pro danou šířku zeměpisnou polární stereografickou projekci koule nebeské s různými kruhy — vlastní planisphaerium, nad nímž se otáčí vykrojený terč (rete neb aranea), představující zvířetník a jasnější hvězdy v téže projekci. Přístroj ten rozšířil se záhy, protože bez počtu řešil různé úlohy astronomie sférické. — A. hojně byl užíván od Řekův, Arabův a národův evropských do XVII. stol., kdež vytlačen hlavně theodolithem a sexthantem. Literatura o a-biu jest ohromná; nejúplněji uvedl ji Houzeau ve své Bibliographie générale de l'astronomie. Tom. I. Partie I., p. 630.—643. Gs.