Ottův slovník naučný/Asbest
| Ottův slovník naučný | ||
| Asberg | Asbest | Asbestové ucpávky |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Asbest |
| Autor: | Vojáček L. |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 827-828. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Azbest |
|
Asbest (z řec. — nespalitelný), osinek, amiant, náleží mezi nerosty amfibolové (viz Amfibol). Vyznačuje se ohebností, hedvábným leskem a vláknitým vzezřením, tak že zevnějškem svým podobá se spíše hedvábí nebo lnu než nerostu. Úplná nehořlavost a téměř netavitelnost této neorganické látky dávno vzbuzovala pozornost, a často zkoušeno spracovati ji k účelům ohnivzdorným. Nejlépe se dá spřádati s bavlnou, které se pak možno zbýti spálením. Dokonce i papír chtěli z osinku vyráběti. Takovéto výrobky však nebývají trvanlivé a sotva nabudou důležitosti již proto, že látka tato není valně rozšířena a dobývání její jest vždy dosti pracné. Z a-u hotoví se nespalitelné hmoty, různé látky k tavení a užívalo se ho k hotovení rozžehací houby, naplněné sehnanou kyselinou sírovou. Také jakožto cediva se ho užívá. Velkého upotřebení došel a. na ucpávky, t. j. prstence z lepenky a-ové, zejména takové, které vydány jsou tření a vysoké teplotě zároveň. Za takových okolností drží výtečně, kdežto veškeré látky organické sejdou při tom rychle. Důležitá ložiska osinku jsou v Severní Americe, odkud také přicházejí různé výrobky osinkové. V Kanadě dobývá se dvou druhů. Jeden jest průzračný jako jantar, ve vrstvách souběžných; vlákna jeho bývají až tři metry dlouhá. Druhý má více magnesie a není tak pevný; vlákna jeho bývají až 60 cm dlouhá. Látka se očišťuje od hmot cizích a pak se rozděluje na vlákna. Tato se pak ponenáhlu vkládají do prostřed bubnu, kterýž se skládá z několika segmentů spojených pružinami ve stěnu pružnou. Otáčí se to kolem osy bubnu. Na pevné části tohoto stavu navlečena jest bavlna a svláčí se ve třech proudech podél vnitřních stěn bubnu, tak že obklopuje a. a pokrývá jej souvislou vrstvou. Takovýto pletenec se pak ještě spřádá. Pletence vyrábějí se řečeným způsobem rychlostí asi 30 cm v minutě, v síle i tuhosti úplně stejnoměrné. Užívá se jich k ucpávkám, zejména ve strojnictví při rourách, válcích a pod. Vjk.