Ottův slovník naučný/Asarhaddon

Ottův slovník naučný
Ásár	Asarhaddon	Asarum europaeum

Údaje o textu
Titulek:	Asarhaddon
Autor:	Justin Václav Prášek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 826-827. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Asarhaddon

Asarhaddon, král assyrský (681—668), v nápisech klínových Ašur-achi-iddin, u Abydéna Axerdis, v astron. kanónu Άσαρίδινος, syn Sanheriba krále. Při smrti otce svého byl právě s vojskem assyrským na výpravě v Malé Asii, načež ihned obrátil se proti bratrům svým, vrahům otcovým, které v krajině Chanigalbatu (nad středním Eufrátem) porazil. Vojsko vítězné provolalo jej za krále, avšak A. byl přinucen vésti těžký boj s bratrem Adrammelechem, který spojil se se severními horaly v Armenii. Současně napadl Assyrii ze sev.-záp. Kaštarit, vůdce jízdných Kimmeriů, jenž podnítil k odboji kmeny médské. A. po těžkém boji odolal domácím i cizím protivníkům; toliko s Médy učinil ujednání jakési, neboť oni od r. 678 datovali počátek své nezávislosti. Nabyv vlády v celé říši pokořil odpor jihobabylónský a pečoval o povznesení říše, která byla tak vysílena, že do vojsk žoldnéři byli pojati. Ze všech vládcův assyrských A. nejvíce vynikal mírumilovností. Války jeho jsou vesměs povahy obranné. Povaliv odpor Abdimilkuta, krále sidónského, z Egypta podněcovaný, podnikl r. 672 slavnou výpravu egyptskou, opanoval Memfis a Théby, zapudil krále Taharku do Aethiopie a 20 vladařův egyptských v závislost uvedl. Odtud nazýval se »králem králů muzurských (= Dolní Egypt), patruských (= Horní Egypt) a kušských (= Aethiopie)«. Poslední léta vlády své strávil v Babylóně, jejž byl ze ssutin Sanheribem způsobených nádherněji obnovil. Dále vystavěl tak zvaný jihozápadní palác v Kalachu a královský palác v Ninive (nynější pahorek Nebí Júnus). R. 668 jsa chorobný, odstoupil trůn dobrovolně svému synu Assurbanipalovi. Zprávy klínové sebral v jeden celek Budge, History of Esarhaddon (1880). Pšk.