Ottův slovník naučný/Arión
| Ottův slovník naučný | ||
| Arion | Arión | Arionellus |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Arión |
| Autor: | František Krsek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 703. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Autor:Arión |
 Heslo ve Wikipedii: Arión |
|
Arión, básník řecký a hudebník, souvěkovec tyranna korinthského Periandra (jenž vládl od r. 628–585 př. Kr. ). Jméno A-ovo úzce souvisí s důležitými novotami ve vývoji řecké hudby a orchéstiky. Dle Aristotela byl prý zdokonalitelem dithyrambu dodav mu umělosti zavedením choru kyklického. Tyto chory byly určeny buď pro chlapce nebo pro muže. Průvodem hudebním byla k nim hra na kitharu. Jakož víře se podobá, A. nepravidelnou dříve a nevázanou veselost slavností Dionysových přeměnil ve slavnostní průvod sboru počtem omezeného, jenž dobře byl vycvičen ve zpěvu a mimice. Hesychios pak dí také, že byl A. vynálezcem »tragického způsobu«, což asi ten smysl má, že v jeho dithyrambech spočívá již zárodek příští tragédie. Pod jménem A-ovým zachován zlomek hymnu na Poseidóna (Bergk, Poët lyr. Gr.), jenž však jistě od něho nepochází; jsouť proti němu velmi závažné pochybnosti po stránce dialektické. V hudbě jeví se A. pokračovatelem Terpandrovým spojuje v činnosti své dva směry různé: Po způsobu lesbické školy Terpandrovy vzdělával písně, prooimia (celkem 2000 hexametrů) a kitharódické nomy, z nichž zvláště proslulý νόμος ορϑιος bývá jmenován; po druhé pak dithyramby uvedl v literaturu jakožto umělecké plody lyrické. Tyto odnášely se zprvu obsahem svým k narození Dionysovu, avšak později obsah ten volně rozšiřován. – A. pocházel z Methymny na ostrově Lesbu, kdež snad náležel ke kitharódům školy Terpandrovy. Otec jeho slul Kykleus, kteréžto jméno někteří pouze symbolickým pokládají. Známa jest pověsť, kterak A. vraceje se z Velkého Řecka (z Tarenta nebo spíše ze Syrakus, osady korinthské) zpět do Hellady, od hrabivých plavců lodi korinthské byl ohrožován; kterak do moře se uvrhl, delfínem pak před utonutím zachráněn a ku předhoří Tainaru donesen. V paměť události té postavena prv na Tainaru kovová socha představující A-a na delfínu sedícího. V báji této, mnohokráte básnicky spracované, v popředí proniká myšlénka o božské ochraně pěvců a vypravování o přítulnosti a hudbymilovnosti delfínů. Ksk.