Ottův slovník naučný/Arcijahen
| Ottův slovník naučný | ||
| Arcierní stráž tělesná | Arcijahen | Arcijahenství |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Arcijahen |
| Autor: | Kamil Henner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 609. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Arcijáhen |
|
Arcijahen (archidiaconus, protodiaconus) vyskytuje se již ve III. stol. jako představený jahnů kathedrálných, biskupem ustanovený. Úřad jeho od IV. stol. ustálený záležel prvotně v zastupování biskupa v diécésních záležitostech dozorčích, správních a majetkových, ale nabýval na západě moci pořád dále sahající, až se majitelé jeho ve stol. XIII. stali hodnostáři na biskupu nezávisícími, s pravomocí, jež se téměř rovnala jeho moci. Vývoj tento má základ v tom, že biskupové následkem stálého účastenství ve věcech státních a světských vůbec čím dále, tím více se odcizovali svému arcipastýřskému povolání, a že se a-hny stávali kanovníci a probošti kathedrálných kapitol, jež ustanovovali kapitoly nebo zeměpáni sami. Samostatnost tuto podporovala i další okolnost, že byly diécése jistě od X. stol. pravidlem rozděleny na archidiakonáty, které ne sice veskrze, ale mnohdy se shodovaly s rozdělením politickým; tyto venkovské okršlky spravovali a-hnové venkovští oproti a-hnům v sídle biskupském (archidiaconi maiores) minores zvaní, kteří se však ještě před zmíněným rozdělením diécési vyskytují po různu již v stol. VI., a jimiž od IX. stol. bývali pravidlem převoři kapitol kollegiátních. A-hnové byli pak I. instancí téměř ve všech věcech právních i správních, z nichž bylo lze odvolati se k biskupovi. Od XII. stol. vyskytují se též zástupcové a-hnův jako vicearchidiaconi, officiales nebo vicarii, kteří svými přílišnými přehmaty zejména zavinili pád a-hnův. Biskupové totiž snažíce se ztracenou svou moc obnoviti ustanovovali všude officiály biskupské, kteří jako přímí zástupci biskupští a-hny zvolna zatlačovali, až konečně sbor tridentský vykázal jim působnost veskrze podřízenou biskupům, žádaje současně na nich hodnost magistra theologie, pokud se týče doktora nebo licenciáta práva kanonického, kdežto až do XII. stol. se na nich vyžadovalo pouze jahenství. Těmito ustanoveními zničen byl dřívější vliv a-hnův, kteří v organisaci hierarchické dnešního práva jsou neznámi. Arcijahenství jest nyní pouze čestným titulem, mnohdy kapitolní hodností. Výrazu archidiakonátu užívá se teď někdy pro arciděkanství; v Uhrách vyskytují se podnes vicearchidiakonové s působností našich vikářů, kdežto kanovníci kathedrální jsou současně a-hny okršlkův arcijahenských. — V církvi východní nebylo nikdy a-hnův venkovských a a-hnové kathedrální neměli nikdy onoho vlivu jako na západě. Anglikánská církev zná posud a-hny ve smysle středověkém. V církvi protestantské mívají první pomocníci farářů titul a-hnův. Hnr.