Ottův slovník naučný/Arbitrage
| Ottův slovník naučný | ||
| Arbiter bibendi | Arbitrage | Arbitrární |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Arbitrage |
| Autor: | Karel Petr Kheil, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 603. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Arbitráž (finance) |
|
Arbitrage [arbitráž], (fr.): 1) A., angl. arbitration, it. arbitraggio, jest přesné vyšetření rozdílů mezi kursy nebo cenami v téže době platnými na rozličných místech. Kdo rozdíly ty zpytuje neboli zkoumá a je zužitkuje na svůj prospěch, nazývá se arbitražérem; i jedno jest, jde-li o takové rozdíly v obchodě se zbožím, s penězi, směnkami nebo s cennými papíry. Arbitražér přirovnávaje nedostatek anebo poptávku na jednom místě ku přebytku nebo k nabídce druhého místa uvažuje, jakým způsobem by vyrovnal tento nepoměr na svůj prospěch a tím spolu ukojil oboustranné potřeby. Rozumí se, že arbitražér musí dobře znáti stejnodobé záznamy cen a kursů rozličných míst, k čemuž slouží výhodně dnešní zřízení telegrafní, ježto operace arbitrážové, mají-li býti ziskonosné, třeba provésti bez odkladu. Vedlé toho musí arbitražér, pokud toho třeba, přihlédati k útratám s operací spojeným, ke zvyklostem obchodním i jiným okolnostem k tomu se táhnoucím. — A. v obchodě bankovním má za účel, aby nalezla se nejvýhodnější cesta, kterou bylo by lze pohledávku nějakou v cizině vybrati nebo dluh nějaký tam vyrovnati. Srovnávací počítání kursů se stálým zřetelem k útratám a okolnostem s operací spojeným ukáže, co nejvíce jest výhodno, aby věřitel buď trassoval na dlužníka přímo nebo nepřímo (t. j. prostřednictvím jiného místa), nebo aby si dal od dlužníka remittovati (zaslati) směnky, jež by pak doma nebo jinde co nejlépe prodal. Touto a-ráží věřitel tedy sezná, kterou cestou by co nejvýnosněji svoji pohledávku vybral. V opačném případě bude arbitrovati dlužník, kterou cestou by co nejlevněji uhradil svůj dluh. — Rozumí se, že a. má svůj význam hlavně v operacích s cizími valutami, poněvadž naskytují se zde rozmanitější kombinace, jež třeba rozlišovati a pak využitkovati. — Počet, jímž přirovnávají se k sobě rozličné kursy nebo ceny téže hodnoty (drahokovů, peněz, mincí, směnek, cenných papírů nebo zboží nějakého), jmenuje se počet arbitrážový neboli měnozpytný, též zkrátka a., měnozpyt neboli cenozpyt. Počet arbitrážový v obchodě směnečném zanáší se hlavně těmito případy: a) mají-li se voliti směnky krátkolhůté nebo dlouholhůté při trassování nebo remittování; b) má-li se přímo trassovati nebo remittovati; c) má-li se dluh nebo pohledávka uhraditi devisami (směnkami na cizí valutu znějícími), a kterými, a d) má-li se pro operaci směnečnou voliti za prostředníka jiné místo a které. Při tom budiž podotčeno, že místo, s kterého podniká se směnečná operace, zve se stanovištěm; místo, na něž se má trassovati, nebo kam se má remittovati, jest místo konečné, a místo, jehož prostřednictvím po případě se operuje, nazývá se místem prostřednickým. — Velice zajímavá jest a. o cenných papírech, poněvadž při ní místo mají rozmanitá hlediska co do jistoty, co do výnosu úrokového, nebo co do zisku, jenž se očekává ze změny kursu nebo z výměny jednoho cenného papíru za jiný, a to po případě na rozličných místech. — V obchodě se zbožím zakládá se a. hlavně na tom, že přirovnávají se k sobě ceny téhož zboží z rozličných míst, aby se vyšetřilo, pokud zboží na jednom místě má se co nejlevněji koupiti, by se na druhém místě co nejlépe prodalo. Kdo arbitruje o zboží, musí se arci výtečně vyznati v tržních poměrech toho zboží, jakož i v penězích, měrách nebo vahách, ve zvyklostech obchodních, v sazbách celních i dopravních těch míst, o která jde při a-ráži. — A. jest jednoduchá, pokud přirovnávají se k sobě kursy nebo ceny toliko dvou nebo tří míst; jde-li o přirovnávání více míst, zve se a-ráží složitou. Kh.
2) A. v právě mezinár. viz Rozhodčí soudy mezinárodní.