Ottův slovník naučný/Applikace

Ottův slovník naučný
Applicatio pro populo	Applikace	Applikační barvy

Údaje o textu
Titulek:	Applikace
Autor:	Bohumila Klimšová, redakce
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 543. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Applikace (lat.), užití, upotřebení, na př. upotřebení nějakého principu, zákona, maximy na něco neb na někoho; přiložení léků neb obvazků; pilnost, schopnost k něčemu. – A. jedné vědy na druhou jest užití principů nebo pochodu vědy jedné k rozšíření nebo zdokonalení vědy jiné. red.

A. (v ručních pracích) č. námětka (vyšívání pokládané) jest práce starodávná, jež zakládá se v tom, že na látku, tvořící půdu, přenášejí se ornamenty z látek jiných. Obrysy ornamentů lemují se ozdobnými stehy, šňůrami, prýmky a zejména zlatem. Jednotlivé částice kresby (stonky, tyčinky a t. p.) doplňovány bývají vyšíváním plochým. Nádherou prosluly a. perské, čerkeské a turecké, bohatě zlatem zdobené. A. užívá se úspěšně k předmětům kostelním, praporům, kobercům, k okrašlování rouch a obydlí. Obšírnější pojednání o a-ci v jazyku českém podává »Škola ženských prací ručních«, sv. 7. Kvá.