Ottův slovník naučný/Antikvár
| Ottův slovník naučný | ||
| Antikva | Antikvár | Antikyra |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Antikvár |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 457. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Antikvariát |
|
Antikvár (lat. antiquarius), původně tolik co starožitník, t. j. milovník a znalec života a jazyka starořímského, pak ten, kdo v řeči a písmě rád užíval staromluvů. Za středověku nazýván tak hlavně opisovač starých rukopisů, v době renaissanční pak učenec obírající se památkami umění klassického, ve kterémžto smysle slova toho dosud užívají Angličané, Francouzové a Italové. U Němcův a u nás sluje a-em, kdo knihy od soukromníků neb i nakladatelů koupené prodává v ceně přiměřeně snížené.