Ottův slovník naučný/Annona
Ottův slovník naučný | ||
Annona (rostlina) | Annona | Annonay |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Annona |
Autor: | Hynek Vysoký, František Kropsbauer |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 412. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Annona (lat. annus, rok): 1) A., roční výtěžek z něčeho, úroda zvl. obilí, pak obilí, trh obilní, ceny obilí a potravin, konečně obrazně bohyně zásob obilí na trhu a cen jeho. V literatuře ovšem jméno této bohyně se nevyskytuje, za to však často bývá jmenována na nápisech a zobrazována na mincích římských císařů a na olověných známkách obilních (tesserae frumentariae). Na starších mincích bývá A. zobrazována spolu s Cererou a charakterisována rohem hojnosti, jejž drží v ruce, měrou obilní (modius) a přední částí lodi (vztahem na dovoz obilí z provincií zámořských); na mincích pozdějších zobrazována bývá samotná v typu podobném typu Cereřinu s rozličnými attributy (drží v ruce klasy neb kotvu, veslo, roh hojnosti atd.). Na mincích některých císařů římských jest pouhý modius jejím symbolem. Sochy bohyně A-ny se nám nezachovaly. Srov. Philologus. 1888, str. 570. Vý.
2) A. byl nazýván zvláštní poplatek v plodinách odváděný, vzniklý za úpadku republiky římské a na počátku nového císařství, jejž odváděli italští držitelé pozemků vyjímajíc okršlek města Říma. Následkem toho rozeznávalo se mezi Italia annonaria; krajinou italskou, poplatku tomu podrobenou, a Italia urbicaria, okres města (totiž Říma). Za Diokletiána byla Itálie ohledně daní a dávek úplně na roveň postavena provinciím, tak že rozdíl ten zcela vymizel. Kr.