Ottův slovník naučný/Ampliace

Ottův slovník naučný
Amplepuis	Ampliace	Amplifikace

Údaje o textu
Titulek:	Ampliace
Autor:	Jiří Tilšer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 200. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Ampliace (lat. ampliatio), slul v římském processu civ. i trestním odklad líčení na jinou dobu, kdy pak celé líčení znova se provedlo. Před zavedením stálých porot odborných (quaestiones perpetuae) nastávalo odročení takové při soudech konaných před sněmy národními, jen když hlav. řízení nebylo ukončeno v týž den, kdy počalo; pak též při ostatních soudech trestních, když věc nebyla dostatečně vysvětlena. Z toho vyvinula se a. před odbornými porotami stálými, jež měla místo, když soudcové, protože spor dostatečně projednán nebyl, rozhodnutí slovy non liquet odepřeli a tím žádali za opětné provedení líčení, což prohlásil praetor slovem amplius (cognoscendum nebo quaerendum). Obnovené líčení řídilo se dle pravidel obecných o řízení, a mohla při něm nastati nová a. – Ústav ten vymizel ponenáhlu z řím. processu, když lex Servilia byla zavedla t. zv. comperendinatio (v. t.). JT.