Ottův slovník naučný/Amnion
| Ottův slovník naučný | ||
| Amnias | Amnion | Amniota |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Amnion |
| Autor: | Jan Janošík, František Vejdovský |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 182. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Amnion |
|
Amnion (z řec.), mázdra ovčí: 1) A. u obratlovcův obaluje embryo u tak zvaných amniotů (obratlovců s a-iem se vyvijejících). Vystupuje v řadě obratlovců prvně u plazů, rovněž jako allantois; u nižších obratlovců (anamniota) není po něm známky. Vyvíjí se velmi záhy, a sice jako řasa amniová, nalézající se před řasou hlavovou embrya. Záhy přerůstá řasa amniová přední konec hlavový a zároveň i po stranách embrya táhnou se řasy vždy více vyvstávajíce. Když u embrya počíná se tvořiti ohyb ocasní, objevuje se zadní řasa amniová. Obě, přední i zadní, rostouce proti sobě nad ocasním koncem embrya se potkávají a srůstají a tím tvoří se dutina kolem embrya, t. zv. pravá dutina amniová. Tím, že vytváří se a. jako řasa, na níž účastní se epiblast a somatická blána mesoblastu, povstávají po setkání a splynutí řas kolem embrya dvě blány: jedna blíže embrya, t. zv. pravé a. a jedna dále od embrya ležící, ku předešlé však skoro přiléhající, t. zv. nepravé a. Nepravé a., sestávající jen z epiblastu (mesoblast jest nepatrně zastoupen), přechází do epiblastu okolí, který i v rozsahu vaku pupečního od mesoblastu se oddělil, a celá tato blána hlavně tedy z epiblastu tvořená slove subzonální blána. A. pravé stále rostouc tlačí allantoidu i stopku vaku pupečního k sobě a tvoří tak u starších embryí obal provazce pupečního. Mezi pravým a nepravým a-iem jest dutina souvisící s dutinou pleuroperitoneální, a sem vrůstá allantois. Pravá dutina amniová vyplněna jest větším množstvím čiré, amniotické tekutiny. J. J.
2) A.: u hmyzu. Při vývoji veliké části hmyzu tvoří se rovněž zárodečné blány, jak poprvé Kovalevský ukázal a jednu z nich a-em nazval. Blány tyto vznikají rovněž na předním a zadním pólu embrya a rovněž jako břišní záhyby blastodermu. Sblíživše se ve středu srůstávají úplně, načež obrostou zárodek až na hřbetní stranu, úplně jej obalujíce. Zevní blána zove se serosní, vnitřní pak a-em; obě jsou velmi hebké, a. rozpadává se velmi záhy, již před líhnutím larvy. A. hmyzu není však homologickým s a-em obratlovců, u kterýchž skládá se z epiblastu a mesoblastu, kdežto u hmyzu jest i a. i blána serosní produktem, či lépe řečeno duplikaturou epiblastu. Tekutiny amnionové zde není. Fysiologicky nutno pokládati a. i serosní blánu hmyzu za obaly ochranné. V.